Horažďovice: Porovnání verzí

| status = vesniceměsto

| starosta aktuální k = 20182022

Později se panství stalo majetkem [[Půta Švihovský z Rýzmberka|Půty Švihovského ze Švihova a Rýzmberka]]. V roce [[1503]] nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter [[Řád menších bratří konventuálů|minoritůfrantiškánů observantů]] a zavedl městské právo podle práva [[Staré Město (Praha)|Starého Města pražského]]. Město též mělo [[právo várečné]], [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovští]] získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.

V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratří. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskováno]]. Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod [[Šternberkové|Šternberků]], který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. V roceKolem 1845roku 1830 koupil panství kníže [[Rudolf Kinský|Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova]]. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Jeho dcera, [[Seznam lichtenštejnských kněžen|kněžna lichtenštejnská]] [[Marie, kněžna lichtenštejnská|Marie Aglaé]], zde strávila prvních pět let života a s městem udržovala vztahy, ale zejména Horažďovice často navštěvoval její starší bratr, profesor [[Ferdinand Kinský]].

Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství{{Zdroj?}}, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|železniční trať z Plzně do Českých Budějovic]]. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do [[Sušice]] a [[Klatovy|Klatov]].

* V severozápadním cípu historického centra stojí renesanční [[Horažďovice (zámek)|horažďovický zámek]] přestavěný z gotického hradu založeného [[Bavorové ze Strakonic|Bavory ze Strakonic]] ve druhé polovině 13. století.<ref name="durdik">{{Citace monografie

* Za městskými hradbami byl počátkem 16. století při starším kostele sv. Michala vystavěn gotický [[klášter]] františkánů [[františkániŘád menších bratří|františkánůobservantů]] observantů, rokukteří 1621zde císařemale Ferdinandemv IInezůstali. přidělenýV řáduopuštěném minoritů,klášteře kterýsídlil provedlv barokníroce stavební1599 úpravy včetně refektáře a roku 1814 sídlo opustil. Roku 1853 klášter převzalasbor [[KongregaceJednota Školských sester de Notrebratrská|Jednoty Damebratrské]], kteréa chrámpůsobil přesvětilyzde navýznamný mariánský a rokubratrský [[1933Historiografie|dějepisec]] dalyJan přistavětJafet.<ref hranolovouname=":0">{{Citace věželektronické v západním průčelí.monografie

* [[Loretánská kaple u Horažďovic|Loretánská kaple]] - od roku 1659 stála na vrchu Stráž severně od centra města. Její zakladatelkou byla Ludmila hraběnka ze [[Šternberkové|Šternberka]]. Roku 1691 žádali Šternberkové postoupení příslušného pozemku od města pro stavbu [[Boží hrob|Božího hrobu]] a Kalvárie, ale záměr vybudovat zde poutní místo se neuskutečnil. Santa Casa byla uzavřena roku 1787 a poté byla přestavěna na obytný dům.<ref>BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.</ref>

Místní pán [[Půta Švihovský z Rýzmberka]] se rozhodl opravit kostel sv.&nbsp;Klimenta na vrchu Práchni. Během oprav mu ovšem došly peníze, a&nbsp;tak nechal zřídit sbírku a řekl, že ve stavbě nebude pokračovat, dokud lidé nenaplní penězi [[zvon]], sňatý z opravovaného kostelíka. Zpočátku to šlo dobře, ale pak už lidé nechtěli přispívat a Půta musel peníze vymáhat. Když jeho biřicové obrali o poslední dva [[pražský groš|groše]] i ubohou vdovu, ta zaklela a zvon se i s penězi propadl do země, kde dlí dodnes. Hlídá ho černý pes s ohnivýma očima a dosud žádný z hledačů jej nenašel. Pokusil se o to i jeden horažďovický lakotný měšťan, avšak když dokopal k okraji zvonu, byl vyděšen výkřiky: „Hoří!“ Když se pak vrátil, jáma ani jeho motyka už tam nebyly. Legenda dále říká, že jedině dítě, které v noci pětkrát zaklepe na dveře kostela sv. Petra a Pavla a poprosí o odpuštění, může kletbu zlomit.

Město leží na hlavním silničním tahu [[Silnice I/22|č.&nbsp;22]] mezi Klatovy a Strakonicemi. Na hlavníněj se v něm napojují [[Železničnísilnice traťII/169]], Plzeň[[Silnice -II/188|II/188]] Českéa Budějovice[[Silnice II/139|tratiII/139]]. Severně od města vede [[železniční trať Plzeň -– České Budějovice]] ležíse [[Horažďovice předměstí (nádraží)|stanicí Horažďovice předměstí]], odkudze vycházíkteré regionálníodbočuje [[Železniční trať Horažďovice -předměstí – Domažlice|trať do Domažlic]] se [[Horažďovice (nádraží)|stanicí Horažďovice]].

Horažďovice_(6).jpg|BrankaPrachatická Kocour v Podbranské ulicibrána

== ReferenceOdkazy ==

=== Literatura ===

=== Související stránkyčlánky ===

=== Externí odkazy ===