Vojenský újezd Březina: Porovnání verzí

| název = Vojenskývojenský újezd Březina

| obrázek = Vojensky_ujezd_Brezina_Vojensky ujezd Brezina -_les_a_vojenska_silnice_v_k les a vojenska silnice v k.u._Doubrava_u_Breziny Doubrava u Breziny.jpg

| nuts5země = 592935[[Morava]]

| okresPSČ = Vyškov682 01

'''Vojenský újezd Březina''' (německy ''Birkicht''), dříve též '''vojenský výcvikový prostor Dědice''', je [[vojenský újezd]] na severu [[okres]]u [[okres Vyškov|Vyškov]] v lesnatém území [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Území újezdu zahrnujícízahrnuje 158,206 [[Kilometr čtvereční|km²]] [[les]]ůlesů, újezd byl vytvořen vládou ČSR dne 17. dubna 1951 s platností od 1. května 1951 na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, na území dosavadního [[vojenský tábor|vojenského tábora]] Dědice zřízeného vládou ČSR v roce 1936. Na rozdíl od případů jiných vojenských újezdů nebyla při jeho zřízení vysídlena žádná obec. [[Újezdní úřad]] vojenského újezdu sídlí ve [[Vyškov]]ě a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a [[matrika|matriky]]. Uvnitř území újezdu se nachází jako enkláva obec [[Podivice]]. Téměř celé území vojenského újezdu je zalesněno. Nezalesněné a odlesněné plochy tvoří především různé vojenské areály. Na území vojenského újezdu se nachází i [[Myslejovická nádrž]]. K roku 2024 není na území újezdu nikdo hlášen k trvalému pobytu.

Počátkem 30. let došlo v [[Německo|Německu]] nástupem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci ke změně bezpečnostní situace [[Československo|Československa]]. Byla přijata řada opatření, mezi nimiž bylo i rozhodnutí [[Vláda České republiky|vlády ČSR]] ze dne 7.2.1936 o vybudování [[vojenský tábor|vojenského tábora]] v jižní části lesního komplexu [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], kterékterý bylybyl majetkem [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého arcibiskupství]]. Lesy byly postupně státem vyvlastněny a již k 1. listopadu [[1935]] bylo zřízeno Velitelství výcvikového tábora v [[Dědice (Vyškov)|Dědicích]] u Vyškova, o rok později zde přišla osádka. Byly prováděny intenzívní práce, postupně došlo k vybudování dělostřelecké, pěchotní a letecké střelnice. V kasárnách byl umístěn pluk útočné vozby, vyzbrojený tanky [[LT vz. 35|LT-35]] a obrněnými vozidly; ve [[Vyškov]]ě bylo zřízeno Učiliště útočné vozby. V prostoru byly od roku [[1937]] stavěny cvičné železobetonové objekty pro výcvik osádek československého pohraničního opevnění, v tomtéž roce bylo zřízeno vyškovské vojenské letiště.

Po obsazení státu nacistickým Německem a vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března [[1939]] vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V kasárnách na Kozí Horce byla umístěna Německá praporčická škola tankových vojsk. V roce [[1940]] vydal říšský protektor [[Konstantin von Neurath]] výnos o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno [[Betonové bunkry na Vyškovsku|množství pevnůstek]], které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Vystěhované vesnice byly poškozeny, nejvíce utrpěly ty, které sloužily jako cvičné cíle. Po ukončení bojů [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se lidé, kteří byli násilně vystěhováni, začali vracet zpět do svých domovů, přičemž nebylo zcela jasné, zda střelnice ve stávajícím rozsahu bude zachována. 29. května [[1945]] bylo rozhodnuto, že Vyškovská vojenská střelnice zůstane v rozsahu, v jakém byla před okupací v roce 1939.

}}</ref> Vojenský újezd má být zmenšen o 750 ha, tedy asi 5 % své rozlohy. Z újezdu má být vyjmuta nejvýchodnější částičást, která přiléhá ke katastru městyse [[Brodek u Prostějova]], včetně okolí obce [[Podivice]], která dosud je újezdem zcela obklopena. To jí bránilo ve využití evropských fondů, plné spolupráci s [[mikroregion]]y a rozvoji cykloturistiky. Změna má vyřešit i restituční nároky rodiny [[Belcrediové|Belcrediů]]. Podivice dosud nemají zaveden plyn a k dovozu dříví z okolních lesů potřebují obyvatelé povolenky.<ref>{{Citace elektronického periodika

ZákonZákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, stanovil, žedošlo od 1.&nbsp;ledna 2016 dojde ke zmenšení rozlohy vojenského újezdu. V souvislosti s budoucím zmenšením vojenského újezdu proto došlo v letech [[2013]] a [[2014]]<ref>{{Citace elektronické monografie

Podle téhož zákona se Cihelny u Podivic připojípřipojily k obci [[Podivice]], Chaloupky u Otaslavic k obci [[Otaslavice]], Občiny u Drahan k obci [[Drahany]], Osinky u Krumsína k obci [[Krumsín]], Ostatky u Křenůvek k obci [[Myslejovice]] a Žleb u Prostějoviček k obci [[Prostějovičky]] (kromě Cihelen u Podivic tedy všechny zároveň přejdoupřešly do [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]]). Zbývající území budei nadále spravovalspravuje újezdní úřad ve [[Vyškov]]ě.<ref>Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6791 Dostupné online.]</ref>

=== ;z někdejšího politického okresu Prostějov ===

=== ;z někdejšího politického okresu Boskovice ===

=== ;z někdejšího politického okresu Vyškov ===

* [[Radslavice (okres Vyškov)|Radslavice]] (katastrální území Radslavice a Radslavičky)

* [[Studnice (okres Vyškov)|Studnice]]

* [[Nové Sady|Nové Sady (okres Vyškov)|Nové Sady]]

Části uvedených katastrálních území byly v rámci vojenského újezdu k [[1. červen|1. červnu]] [[1977]]<ref>Kronika obce Podivice, díl pátý.</ref> sloučeny do šesti nových katastrálních území, na které se vojenský újezd člení i po svém zmenšení v roce [[2016]]:<ref group="pozn.">[http://www.bomosil.eu/index.php?title=Soubor:Vojensky_ujezd_Brezina_soutisk_map_z_let_1959_a_2009.jpg Zde] je soutisk map z let 1959 a 2009 zobrazující katastrální členění vojenského újezdu před a po této úpravě.</ref>

* [[Osina (katastrální územíBřezina)|Osina]]

* 1. ledna [[2001]] -– 7 obyvatel

* 12. června [[2002]] -– 9 obyvatel

* 1. ledna [[2003]] -– 6 obyvatel

* 1. ledna [[2004]] -– 3 obyvatelé

* 31. prosince [[2004]] -– 2 obyvatelé

* 1. ledna [[2006]] -– 5 obyvatel

* 1. ledna [[2012]] -– 2 obyvatelé

FileSoubor:Vojensky ujezd Brezina - mlade stromy v k.u. Doubrava u Breziny.jpg|Plocha s mladými stromy v k. ú. Doubrava u Březiny

FileSoubor:Vojensky ujezd Brezina - chemicke cviciste v k.u. Doubrava u Breziny.jpg|Chemické cvičiště v k.ú. Doubrava u Březiny

FileSoubor:Stádo ovcí u obce Březina, Nové Sady, okres Vyškov.jpg|Stádo ovcí u obce Březina, v pozadí stejnojmenný vojenský újezd

FileSoubor:Výhled na Krumsín od východu, okres Prostějov.jpg|Výhled na Krumsín od východu, za obcí se rozkládá újezd

FileSoubor:Značka začátku vojenského újezdu Březina, okres Vyškov.jpg|Značka začátku vojenského újezdu

FileSoubor:Příkop v zřícenině Ježova hradu (Vícov), Vojenský újezd Březina, okres Vyškov.jpg|Zřícenina Ježova hradu

* {{Commonscat|Vojenský újezd Březina}}

[[Kategorie:OkresGeografie okresu Vyškov]]

[[Kategorie:VyškovVojenství v Jihomoravském kraji]]