dyslektik

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪzlɛktɪk], [dɪslɛktɪk]

dělení

• dys-lek-tik

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dyslektik	dyslektici / dyslektikové
genitiv	dyslektika	dyslektiků
dativ	dyslektiku / dyslektikovi	dyslektikům
akuzativ	dyslektika	dyslektiky
vokativ	dyslektiku	dyslektici / dyslektikové
lokál	dyslektiku / dyslektikovi	dyslekticích
instrumentál	dyslektikem	dyslektiky

význam

1. člověk trpící dyslexií, tedy neschopný dobře číst

překlady

1. člověk trpící dyslexií

   • angličtina: dyslexic, dyslectic
   • francouzština: dyslexique m
   • italština: dislessico m
   • němčina: Legastheniker m
   • španělština: disléxico m

související

• dyslektička
• dyslektický