Přeskočit na obsah

Kyselina peroctová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: aktualizace symbolů nebezpečí GHS z PubChem
Funkce návrhy odkazů: Přidány 2 odkazy.
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|redirect=PAA|jiný=grónské město [[Alluitsup Paa]]}}{{Infobox - chemická sloučenina
{{Možná hledáte|redirect=PAA|jiný=grónské město [[Alluitsup Paa]]}}{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Kyselina peroctová
| název = Kyselina peroctová
| obrázek = Peracetic acid.png
| obrázek = Peracetic acid.png
| velikost obrázku = 120px
| velikost obrázku = 120px
| obrázek2 = Peracetic-acid-3D-balls.png
| obrázek2 = Peracetic-acid-3D-balls.png
| velikost obrázku2 = 120px
| velikost obrázku2 = 120px
| systematický název = kyselina peroxyethanová
| systematický název = kyselina peroxyethanová
| triviální název = kyselina peroctová
| triviální název = kyselina peroctová
| ostatní názvy = kyselina peroxyoctová<br />acetylhydroperoxid
| ostatní názvy = kyselina peroxyoctová<br />acetylhydroperoxid
| latinský název = Acidum peraceticum
| latinský název = Acidum peraceticum
| anglický název = Peracetic acid
| anglický název = Peracetic acid
| německý název = Peroxyessigsäure
| německý název = Peroxyessigsäure
| funkční vzorec = CH<sub>3</sub>COOOH
| funkční vzorec = CH<sub>3</sub>COOOH
| sumární vzorec = C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>
| sumární vzorec = C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>
| vzhled = bezbarvá kapalina
| vzhled = bezbarvá kapalina
| číslo CAS = 79-21-0
| číslo CAS = 79-21-0
| číslo EINECS = 201-186-8
| číslo EINECS = 201-186-8
| indexové číslo = 607-094-00-8
| indexové číslo = 607-094-00-8
| SMILES = CC(=O)OO
| SMILES = CC(=O)OO
| molární hmotnost = 76,05&nbsp;g/mol
| molární hmotnost = 76,05&nbsp;g/mol
| teplota tání = 0,1&nbsp;°C
| teplota tání = 0,1&nbsp;°C
| teplota varu = 105&nbsp;°C
| teplota varu = 105&nbsp;°C
| hustota = 1,13&nbsp;g/cm³
| hustota = 1,13&nbsp;g/cm³
| dynamický viskozitní koeficient = 3,280&nbsp;cP
| dynamický viskozitní koeficient = 3,280&nbsp;cP
| pKa = 8,20
| pKa = 8,20
| rozpustnost = neomezená
| rozpustnost = neomezená
| R-věty = {{R|7}} {{R|10}} {{R|20/21/22}} {{R|35}} {{R|50}}
| R-věty = {{R|7}} {{R|10}} {{R|20/21/22}} {{R|35}} {{R|50}}
| S-věty = ({{S|1/2}}) {{S|3/7}} {{S|14}} {{S|36/37/39}} {{S|45}} {{S|61}}
| S-věty = ({{S|1/2}}) {{S|3/7}} {{S|14}} {{S|36/37/39}} {{S|45}} {{S|61}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS09}}<ref name=pubchem_cid_6585>{{Citace elektronického periodika | titul = Peracetic acid | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6585 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_6585 />
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS09}}<ref name=pubchem_cid_6585>{{Citace elektronického periodika | titul = Peracetic acid | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6585 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_6585 />
| H-věty = {{H|226}} {{H|242}} {{H|332}} {{H|312}} {{H|302}} {{H|314}} {{H|400}}
| H-věty = {{H|226}} {{H|242}} {{H|332}} {{H|312}} {{H|302}} {{H|314}} {{H|400}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| zdraví = 3
| zdraví = 3
| hořlavost = 2
| hořlavost = 2
| reaktivita = 4
| reaktivita = 4
| ostatní rizika = OX
| ostatní rizika = OX
}}
}}
| číslo RTECS = SD8750000
| číslo RTECS = SD8750000
}}
}}
'''Kyselina peroctová''' (též '''kyselina peroxooctová''', '''kyselina peroxyoctová''', systematický název''' kyselina peroxy[[ethan]]ová''' '''PAA''') je [[chemická sloučenina]] ze skupiny [[organický peroxid|organických peroxidů]], sumární vzorec je C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>. Je to čirá bezbarvá kapalina s&nbsp;charakteristickým ostrým [[ocet|octovým]] [[vůně|zápachem]]. Má silný [[rdoxní reakce|oxidační potenciál]] a je silnou [[žíravina|žíravinou]]. Koncetrovaná kyselina peroctová je nestabilní a nebezpečnou výbušninou.<ref>{{en}}[http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v030n029.p3041 Safety Forum]</ref>
'''Kyselina peroctová''' (též '''kyselina peroxooctová''', '''kyselina peroxyoctová''', systematický název''' kyselina peroxy[[ethan]]ová''' '''PAA''') je [[chemická sloučenina]] ze skupiny [[organický peroxid|organických peroxidů]], [[Chemický vzorec|sumární vzorec]] je C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>. Je to čirá bezbarvá kapalina s&nbsp;charakteristickým ostrým [[ocet|octovým]] [[vůně|zápachem]]. Má silný [[rdoxní reakce|oxidační potenciál]] a je silnou [[žíravina|žíravinou]]. Koncetrovaná kyselina peroctová je nestabilní a nebezpečnou výbušninou.<ref>{{en}}[http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v030n029.p3041 Safety Forum]</ref>


== Výroba ==
== Výroba ==
Řádek 44: Řádek 44:
:CH<sub>3</sub>COOH + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> ↔ C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O
:CH<sub>3</sub>COOH + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> ↔ C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O


Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s&nbsp;kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace [[acetaldehyd]]u nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce [[anhydrid kyseliny octové|anhydridu kyseliny octové]], peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci [[tetraacetylethylendiamin]]u (TAED) za přítomnosti [[zásady (chemie)|zásaditého]] roztoku peroxidu vodíku<ref name="AMS" />. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií [[fotochemická reakce|fotochemických reakcí]], zahrnujících formaldehyd a fotooxidační [[radiká (chemie)|radikály]]<ref name="USLib">U.S. National Library of Medicine. [http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?hsdbb.htm Hazardous Substances Data Bank]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.
Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s&nbsp;kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace [[acetaldehyd]]u nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce [[anhydrid kyseliny octové|anhydridu kyseliny octové]], peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci [[tetraacetylethylendiamin]]u (TAED) za přítomnosti [[zásady (chemie)|zásaditého]] roztoku peroxidu vodíku<ref name="AMS" />. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií [[fotochemická reakce|fotochemických reakcí]], zahrnujících [[formaldehyd]] a fotooxidační [[radiká (chemie)|radikály]]<ref name="USLib">U.S. National Library of Medicine. [http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?hsdbb.htm Hazardous Substances Data Bank]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.


== Použití ==
== Použití ==

=== Antimikrobiální činidlo ===
=== Antimikrobiální činidlo ===
Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti [[mikroorganismus|mikroorganismům]] a není deaktivována [[kataláza|katalázou]] a [[peroxidáza|peroxidázou]], enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0-40&nbsp;°C), širokém rozmezí [[pH]] (3,0-7,5), v&nbsp;procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v&nbsp;prostředí s&nbsp;[[tvrdost vody|tvrdou vodou]], není ovlivňována zbytky [[bílkovina|bílkovin]].
Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti [[mikroorganismus|mikroorganismům]] a není deaktivována [[kataláza|katalázou]] a [[peroxidáza|peroxidázou]], enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0–40&nbsp;°C), širokém rozmezí [[pH]] (3,0–7,5), v&nbsp;procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v&nbsp;prostředí s&nbsp;[[tvrdost vody|tvrdou vodou]], není ovlivňována zbytky [[bílkovina|bílkovin]].


==== Mechanismus účinku ====
==== Mechanismus účinku ====
Řádek 68: Řádek 69:
* [[Hydroxyl]]
* [[Hydroxyl]]
* [[Peroxidová kyselina]]
* [[Peroxidová kyselina]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad|en|Peracetic acid|254743642}}
{{Překlad|en|Peracetic acid|254743642}}
<references />
<references />
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Dezinfekční látky]]
[[Kategorie:Dezinfekční látky]]

Aktuální verze z 26. 10. 2022, 16:57

Na tento článek je přesměrováno heslo PAA. Možná hledáte: grónské město Alluitsup Paa.
Kyselina peroctová
Obecné
Systematický názevkyselina peroxyethanová
Triviální názevkyselina peroctová
Ostatní názvykyselina peroxyoctová
acetylhydroperoxid
Latinský názevAcidum peraceticum
Anglický názevPeracetic acid
Německý názevPeroxyessigsäure
Funkční vzorecCH3COOOH
Sumární vzorecC2H4O3
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS79-21-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-186-8
Indexové číslo607-094-00-8
SMILESCC(=O)OO
Číslo RTECSSD8750000
Vlastnosti
Molární hmotnost76,05 g/mol
Teplota tání0,1 °C
Teplota varu105 °C
Hustota1,13 g/cm³
Dynamický viskozitní koeficient3,280 cP
Disociační konstanta pKa8,20
Rozpustnost ve voděneomezená
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH226 H242 H332 H312 H302 H314 H400
R-větyR7 R10 R20/21/22 R35 R50
S-věty(S1/2) S3/7 S14 S36/37/39 S45 S61
NFPA 704
2
3
4
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina peroctová (též kyselina peroxooctová, kyselina peroxyoctová, systematický název kyselina peroxyethanová PAA) je chemická sloučenina ze skupiny organických peroxidů, sumární vzorec je C2H4O3. Je to čirá bezbarvá kapalina s charakteristickým ostrým octovým zápachem. Má silný oxidační potenciál a je silnou žíravinou. Koncetrovaná kyselina peroctová je nestabilní a nebezpečnou výbušninou.[2]

Výroba

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová se vyrábí nepřetržitým přidáváním kyseliny octové a peroxidu vodíku do vodného reakčního média obsahujícího kyselinu sírovou jako katalyzátor. Reakce se nechává probíhat až 10 dní, aby se dosáhlo vysoké výtěžnosti produktu podle následující rovnice[3]:

CH3COOH + H2O2 ↔ C2H4O3 + H2O

Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace acetaldehydu nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce anhydridu kyseliny octové, peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci tetraacetylethylendiaminu (TAED) za přítomnosti zásaditého roztoku peroxidu vodíku[3]. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií fotochemických reakcí, zahrnujících formaldehyd a fotooxidační radikály[4].

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Antimikrobiální činidlo

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti mikroorganismům a není deaktivována katalázou a peroxidázou, enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0–40 °C), širokém rozmezí pH (3,0–7,5), v procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v prostředí s tvrdou vodou, není ovlivňována zbytky bílkovin.

Mechanismus účinku

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová ničí mikroorganismy oxidací (hydroxylovým radikálem (OH)) a následným rozpadem jejich buněčných membrán. Protože je difuze pomalejší než poločas života radikálu, reaguje s jakoukoli oxidovatelnou sloučeninou ve své blízkosti. Může poškodit téměř všechny typy makromolekul spojené s mikroorganismy: sacharidy, nukleové kyseliny (mutace), lipidy (lipidová peroxidace) a aminokyseliny (např. konverzí Phe na m-Tyr a o-Tyr). To nakonec vede k lýze buňky a smrti mikroorganismu.

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Americká organizace EPA poprvé zaregistrovala kyselinu peroctovou jako antimikrobiální látku v roce 1985, a to pro použití na tvrdé povrchy v interiérech. Případy použití zahrnují např. zemědělské objekty, výrobny potravin, zdravotnická zařízení a koupelny v domácnostech. Kyselina peroctová je též registrována pro použití v mlékárnách a sýrárnách, na zařízení pro výrobu potravin, pasterizéry v pivovarech, vinařských závodech a dalších výrobnách nápojů[5]. Používá se také pro dezinfekci lékařské techniky, jako prevence tvorby biofilmu v papírnách, a k čištění a dezinfekci vody. Kyselinu peroctovou lze použít i k dezinfekci vody v chladicích věžích, kde brání tvorbě biofilmu a umožňuje účinně bojovat s bakterií Legionella.

V České republice má použití kyseliny peroctové k dezinfekci ještě mnohem delší historii. Dezinfekční přípravek Persteril se vyrábí od roku 1966, na trhu je řada dalších přípravků obsahujících kyselinu peroctovou. Přípravky s kyselinou peroctovou mají úplné spektrum dezinfekční účinnosti (A, B, C, T, M, V)[6].

Chemická syntéza

[editovat | editovat zdroj]

Kyselinu peroctovou lze použít jako chemikálii pro syntézu, kdy se její oxidační vlastnosti využívají k přidávání atomu kyslíku do dvojných vazeb, např. v ethenu a propenu, pro tvorbu epoxidů a alkoholů. Lze ji použít i pro syntézu glycerolu z propenu, a též při výrobě polyamidů[7].

Bělicí činidlo

[editovat | editovat zdroj]

Kyselinu peroctovou lze využí i jako bělicí činidlo. Protože uvolňuje kyslík výrazněji a při nižších teplotách než jiná bělidla, je jemnější k běleným materiálům. Bělení buničiny peroctovou kyselinou poskytuje papír, který neobsahuje žádných chlor (označovaný TCF, angl. Totally Chlorine Free).

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peracetic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Peracetic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ (anglicky)Safety Forum
  3. ↑ a b United States Department of Agriculture. Agriculture Marketing Service Peracetic acid. (PDF document). URL accessed on 11 November 2006.
  4. ↑ U.S. National Library of Medicine. Hazardous Substances Data Bank. URL accessed on 11 November 2006.
  5. ↑ U.S. Environmental Protection Agency. Hydrogen Peroxide and Peroxyacetic Acid. URL accessed on 11 November 2006.
  6. ↑ Dezinfekční prostředek PERSTERIL®
  7. ↑ KEMI - Information on Substances. Peracetic Acid Archivováno 8. 1. 2011 na Wayback Machine.. URL accessed on 11 November 2006.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_peroctová&oldid=21803691“