Přeskočit na obsah

Kyselina peroctová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MastiBot (diskuse | příspěvky)
39 726 editací
m robot přidal: sl:Peroksiocetna kislina
Funkce návrhy odkazů: Přidány 2 odkazy.
 
(Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Možná hledáte|redirect=PAA|jiný=grónské město [[Alluitsup Paa]]}}{{Infobox - chemická sloučenina
|Název=Kyselina peroctová
| název = Kyselina peroctová
|Obrázek=[[Soubor:Peracetic acid.png|120px]] [[Soubor:Peracetic-acid-3D-balls.png|120px]]
| obrázek = Peracetic acid.png
| velikost obrázku = 120px
|Systematický název=kyselina peroxyethanová
| obrázek2 = Peracetic-acid-3D-balls.png
|Triviální název=kyselina peroctová
| velikost obrázku2 = 120px
|Ostatní názvy=kyselina peroxyoctová<br>acetylhydroperoxid
| systematický název = kyselina peroxyethanová
|Latinský název=Acidum peraceticum
| triviální název = kyselina peroctová
|Anglický název=Peracetic acid
| ostatní názvy = kyselina peroxyoctová<br />acetylhydroperoxid
|Německý název=Peroxyessigsäure
| latinský název = Acidum peraceticum
|Funkční vzorec=CH<sub>3</sub>COOOH
| anglický název = Peracetic acid
|Sumární vzorec=C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>
| německý název = Peroxyessigsäure
|Vzhled=bezbarvá kapalina
| funkční vzorec = CH<sub>3</sub>COOOH
|Číslo CAS=79-21-0
| sumární vzorec = C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>
|SMILES=CC(=O)OO
| vzhled = bezbarvá kapalina
|Molární hmotnost=76,05 g/mol
| číslo CAS = 79-21-0
|Teplota tání=0,1 °C
| číslo EINECS = 201-186-8
|Teplota varu=105 °C
| indexové číslo = 607-094-00-8
|Hustota=1,13 g/cm³
| SMILES = CC(=O)OO
|Dynamický viskozitní koeficient=3,280 cP
| molární hmotnost = 76,05&nbsp;g/mol
|pKa=8,20
| teplota tání = 0,1&nbsp;°C
|Rozpustnost=neomezená
| teplota varu = 105&nbsp;°C
|Bezpečnost=zobrazit
| hustota = 1,13&nbsp;g/cm³
|Symboly nebezpečí={{oxidující}} {{žíravý}} {{nebezpečný pro životní prostředí}}
| dynamický viskozitní koeficient = 3,280&nbsp;cP
|R-věty={{R7}} {{R10}} {{R20/21/22}} {{R35}} {{R50}}
| pKa = 8,20
|S-věty=({{S1/2}}) {{S3/7}} {{S14}} {{S36/37/39}} {{S45}} {{S61}}
| rozpustnost = neomezená
|NFPA 704={{NFPA 704
| R-věty = {{R|7}} {{R|10}} {{R|20/21/22}} {{R|35}} {{R|50}}
|Zdraví=3
| S-věty = ({{S|1/2}}) {{S|3/7}} {{S|14}} {{S|36/37/39}} {{S|45}} {{S|61}}
|Hořlavost=2
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS09}}<ref name=pubchem_cid_6585>{{Citace elektronického periodika | titul = Peracetic acid | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6585 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_6585 />
|Reaktivita=4
| H-věty = {{H|226}} {{H|242}} {{H|332}} {{H|312}} {{H|302}} {{H|314}} {{H|400}}
|Ostatní rizika=ox}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
|Číslo RTECS=SD8750000
| zdraví = 3
| hořlavost = 2
| reaktivita = 4
| ostatní rizika = OX
}}
}}
| číslo RTECS = SD8750000
}}
'''Kyselina peroctová''' (též '''kyselina peroxooctová''', '''kyselina peroxyoctová''', systematický název''' kyselina peroxy[[ethan]]ová''' '''PAA''') je [[chemická sloučenina]] ze skupiny [[organický peroxid|organických peroxidů]], [[Chemický vzorec|sumární vzorec]] je C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub>. Je to čirá bezbarvá kapalina s&nbsp;charakteristickým ostrým [[ocet|octovým]] [[vůně|zápachem]]. Má silný [[rdoxní reakce|oxidační potenciál]] a je silnou [[žíravina|žíravinou]]. Koncetrovaná kyselina peroctová je nestabilní a nebezpečnou výbušninou.<ref>{{en}}[http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v030n029.p3041 Safety Forum]</ref>


== Výroba ==
[[Image:Peracetic acid.png|thumb|right|Kyselina peroctová]]
Kyselina peroctová se vyrábí nepřetržitým přidáváním [[kyselina octová|kyseliny octové]] a [[peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] do vodného reakčního média obsahujícího [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]] jako [[katalyzátor]]. Reakce se nechává probíhat až 10&nbsp;dní, aby se dosáhlo vysoké výtěžnosti produktu podle následující rovnice<ref name="AMS">United States Department of Agriculture. Agriculture Marketing Service [http://www.ams.usda.gov/nop/NationalList/TAPReviews/PeraceticAcid2.pdf Peracetic acid]. ([[Portable Document Format|PDF]] document). URL accessed on 11 November 2006.</ref>:
[[Image:Peracetic-acid-3D-balls.png|thumb|right|Kyselina peroctová 3D model]]
'''Kyselina peroctová''' (též '''kyselina peroxooctová''', '''kyselina peroxyoctová''', '''PAA''') je [[chemická sloučenina]] ze skupiny [[organický peroxid|organických peroxidů]], sumární vzorec CH<sub>3</sub>CO<sub>3</sub>H. Je to čirá bezbarvá kapalina s charakteristickým ostrým [[ocet|octovým]] zápachem. Má silný [[oxidace|oxidační potenciál]] a je silnou [[žíravina|žíravinou]].

==Výroba==
Kyselina peroctová se vyrábí nepřetržitým přidáváním [[kyselina octová|kyseliny octové]] a [[peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] do vodného reakčního média obsahujícího [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]] jako [[katalyzátor]]. Reakce se nechává probíhat až 10 dní, aby se dosáhlo vysoké výtěžnosti produktu podle následující rovnice<ref name=AMS>United States Department of Agriculture. Agriculture Marketing Service [http://www.ams.usda.gov/nop/NationalList/TAPReviews/PeraceticAcid2.pdf Peracetic acid]. ([[PDF]] document). URL accessed on 11 November 2006.</ref>:


:CH<sub>3</sub>COOH + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> ↔ C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O
:CH<sub>3</sub>COOH + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> ↔ C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>O<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O


Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace [[acetaldehyd]]u nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce [[anhydrid kyseliny octové|anhydridu kyseliny octové]], peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci [[tetraacetylethylendiamin]]u (TAED) za přítomnosti [[zásada (chemie)|zásaditého]] roztoku peroxidu vodíku<ref name=AMS/>. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií [[fotochemická reakce|fotochemických reakcí]], zahrnujících formaldehyd a fotooxidační [[radiká (chemie)|radikál]]y<ref name=USLib>U.S. National Library of Medicine. [http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?hsdbb.htm Hazardous Substances Data Bank]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.
Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s&nbsp;kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace [[acetaldehyd]]u nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce [[anhydrid kyseliny octové|anhydridu kyseliny octové]], peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci [[tetraacetylethylendiamin]]u (TAED) za přítomnosti [[zásady (chemie)|zásaditého]] roztoku peroxidu vodíku<ref name="AMS" />. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií [[fotochemická reakce|fotochemických reakcí]], zahrnujících [[formaldehyd]] a fotooxidační [[radiká (chemie)|radikály]]<ref name="USLib">U.S. National Library of Medicine. [http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?hsdbb.htm Hazardous Substances Data Bank]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.


==Použití==
== Použití ==

===Antimikrobiální činidlo===
=== Antimikrobiální činidlo ===
Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti [[mikroorganismus|mikroorganismům]] a není deaktivována [[kataláza|katalázou]] a [[peroxidáza|peroxidázou]], enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0-40°C), širokém rozmezí [[kyselost|pH]] (3,0-7,5), v procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v prostředí s [[tvrdá voda|tvrdou vodou]], není ovlivňována zbytky [[bílkovina|bílkovin]].
Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti [[mikroorganismus|mikroorganismům]] a není deaktivována [[kataláza|katalázou]] a [[peroxidáza|peroxidázou]], enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0–40&nbsp;°C), širokém rozmezí [[pH]] (3,0–7,5), v&nbsp;procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v&nbsp;prostředí s&nbsp;[[tvrdost vody|tvrdou vodou]], není ovlivňována zbytky [[bílkovina|bílkovin]].
====Mechanismus účinku====

Kyselina peroctová ničí mikroorganismy oxidací ([[hydroxyl|hydroxylovým radikálem]] (OH·)) a následným rozpadem jejich buněčným membrán. Protože je difuze pomalejší než poločas života radikálu, reaguje s jakoukoli oxidovatelnou sloučeninou ve své blízkosti. Může poškodit téměř všechny typy makromolekul spojené s mikroorganismy: [[uhlovodan]]y, [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] ([[mutace]]), [[lipid]]y ([[lipidová peroxidace]]) a [[aminokyselina|aminokyseliny]] (např. konverzí [[fenylalanin|Phe]] na m-[[tyrosin|Tyr]] a o-Tyr). To nakonec vede k [[lýza|lýze]] buňky a smrti mikroorganismu.
====Použití====
==== Mechanismus účinku ====
Kyselina peroctová ničí mikroorganismy oxidací ([[hydroxyl]]ovým [[radikál]]em (OH)) a následným rozpadem jejich buněčných membrán. Protože je difuze pomalejší než poločas života radikálu, reaguje s jakoukoli oxidovatelnou sloučeninou ve své blízkosti. Může poškodit téměř všechny typy makromolekul spojené s mikroorganismy: [[sacharidy]], [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] ([[mutace]]), [[lipidy]] ([[peroxidace lipidů|lipidová peroxidace]]) a [[aminokyselina|aminokyseliny]] (např. konverzí [[fenylalanin|Phe]] na m-[[tyrosin|Tyr]] a o-Tyr). To nakonec vede k&nbsp;[[lýza|lýze]] buňky a smrti mikroorganismu.
Americká organizace [[US EPA|EPA]] poprvé zaregistrovala kyselinu peroctovou jako antimikrobiální látku v roce 1985, a to pro použití na tvrdé povrchy v interiérech. Případy použití zahrnují např. zemědělské objekty, výrobny potravin, zdravotnická zařízení a koupelny v domácnostech. Kyselina peroctová je též registrována pro použití v mlékárnách a sýrárnách, na zařízení pro výrobu potravin, pasterizéry v pivovarech, vinařských závodech a dalších výrobnách nápojů<ref name=USEPA>U.S. Environmental Protection Agency. [http://www.epa.gov/pesticides/factsheets/chemicals/hydrogenperoxide_peroxyaceticacid_factsheet.htm Hydrogen Peroxide and Peroxyacetic Acid]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>. Používá se také pro dezinfekci lékařské techniky, jako prevence tvorby biofilmu v papírnách, a k čištění a dezinfekci vody. Kyselinu peroctovou lze použít i k dezinfekci vody v [[chladicí věž|chladicích věžích]], kde brání tvorbě biofilmu a umožňuje účinně bojovat s bakterií [[Legionella]].

==== Použití ====
Americká organizace [[Agentura pro ochranu životního prostředí|EPA]] poprvé zaregistrovala kyselinu peroctovou jako antimikrobiální látku v&nbsp;roce [[1985]], a to pro použití na tvrdé povrchy v&nbsp;interiérech. Případy použití zahrnují např. zemědělské objekty, výrobny potravin, zdravotnická zařízení a koupelny v domácnostech. Kyselina peroctová je též registrována pro použití v mlékárnách a sýrárnách, na zařízení pro výrobu potravin, pasterizéry v pivovarech, vinařských závodech a dalších výrobnách nápojů<ref name="USEPA">U.S. Environmental Protection Agency. [http://www.epa.gov/pesticides/factsheets/chemicals/hydrogenperoxide_peroxyaceticacid_factsheet.htm Hydrogen Peroxide and Peroxyacetic Acid]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>. Používá se také pro dezinfekci lékařské techniky, jako prevence tvorby biofilmu v papírnách, a k čištění a dezinfekci vody. Kyselinu peroctovou lze použít i k dezinfekci vody v [[chladicí věž|chladicích věžích]], kde brání tvorbě biofilmu a umožňuje účinně bojovat s bakterií [[Legionella]].


V [[Česko|České republice]] má použití kyseliny peroctové k dezinfekci ještě mnohem delší historii. Dezinfekční přípravek [[Persteril]] se vyrábí od roku 1966, na trhu je řada dalších přípravků obsahujících kyselinu peroctovou. Přípravky s kyselinou peroctovou mají úplné spektrum dezinfekční účinnosti (A, B, C, T, M, V)<ref>[http://www.persteril.cz/ Dezinfekční prostředek PERSTERIL®]</ref>.
V [[Česko|České republice]] má použití kyseliny peroctové k dezinfekci ještě mnohem delší historii. Dezinfekční přípravek [[Persteril]] se vyrábí od roku 1966, na trhu je řada dalších přípravků obsahujících kyselinu peroctovou. Přípravky s kyselinou peroctovou mají úplné spektrum dezinfekční účinnosti (A, B, C, T, M, V)<ref>[http://www.persteril.cz/ Dezinfekční prostředek PERSTERIL®]</ref>.


===Chemická syntéza===
=== Chemická syntéza ===
Kyselinu peroctovou lze použít jako chemikálii pro syntézu, kdy se její oxidační vlastnosti využívají k přidávání [[atom]]u [[kyslík]]u do dvojných vazeb, např. v [[ethen]]u a [[propen]]u, pro tvorbu [[epoxid]]ů a [[alkohol]]ů. Lze ji použít i pro syntézu [[glycerol]]u z [[propen]]u, a též při výrobě [[polyamid]]ů<ref name=KEMI>KEMI - Information on Substances. [http://www.apps.kemi.se/flodessok/floden/kemamne_eng/perattiksyra_eng.htm Peracetic Acid]. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.
Kyselinu peroctovou lze použít jako chemikálii pro syntézu, kdy se její oxidační vlastnosti využívají k přidávání [[atom]]u [[kyslík]]u do dvojných vazeb, např. v [[ethen]]u a [[propen]]u, pro tvorbu [[epoxid]]ů a [[alkoholy|alkoholů]]. Lze ji použít i pro syntézu [[glycerol]]u z [[propen]]u, a též při výrobě [[polyamid]]ů<ref name="KEMI">KEMI - Information on Substances. [http://www.apps.kemi.se/flodessok/floden/kemamne_eng/perattiksyra_eng.htm Peracetic Acid] {{Wayback|url=http://www.apps.kemi.se/flodessok/floden/kemamne_eng/perattiksyra_eng.htm |date=20110108084407 }}. URL accessed on 11 November 2006.</ref>.


===Bělicí činidlo===
=== Bělicí činidlo ===
Kyselinu peroctovou lze využí i jako [[bělicí činidlo]]. Protože uvolňuje kyslík výrazněji a při nižších teplotách než jiná bělidla, je jemnější k běleným materiálům. Bělení [[buničina|buničiny]] peroctovou kyselinou poskytuje [[papír]], který neobsahuje žádných chlor (označovaný ''TCF'', angl. ''Totally Chlorine Free'').
Kyselinu peroctovou lze využí i jako [[bělicí činidlo]]. Protože uvolňuje kyslík výrazněji a při nižších teplotách než jiná bělidla, je jemnější k běleným materiálům. Bělení [[buničina|buničiny]] peroctovou kyselinou poskytuje [[papír]], který neobsahuje žádných chlor (označovaný ''TCF'', angl. ''Totally Chlorine Free'').


==Související články==
== Související články ==
* [[Dezinfekce]]
* [[Dezinfekce]]
* [[Hydroxyl]]
* [[Hydroxyl]]
* [[Peroxidová kyselina]]
* [[Peroxidová kyselina]]


== Externí odkazy ==
==Reference==
* {{Commonscat}}
*{{Překlad|en|Peracetic acid|254743642}}

== Reference ==
{{Překlad|en|Peracetic acid|254743642}}
<references />
<references />
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Dezinfekční látky]]
[[Kategorie:Dezinfekční látky]]
[[Kategorie:Peroxidové kyseliny]]
[[Kategorie:Peroxidové kyseliny|octová]]
[[Kategorie:Organické peroxidy]]
[[Kategorie:Organické peroxidy]]

[[de:Peroxyessigsäure]]
[[en:Peracetic acid]]
[[fr:Acide peracétique]]
[[hu:Perecetsav]]
[[it:Acido peracetico]]
[[ja:過酢酸]]
[[nl:Perazijnzuur]]
[[pl:Kwas nadoctowy]]
[[sl:Peroksiocetna kislina]]
[[sv:Perättiksyra]]
[[zh:过氧乙酸]]

Aktuální verze z 26. 10. 2022, 16:57

Na tento článek je přesměrováno heslo PAA. Možná hledáte: grónské město Alluitsup Paa.
Kyselina peroctová
Obecné
Systematický názevkyselina peroxyethanová
Triviální názevkyselina peroctová
Ostatní názvykyselina peroxyoctová
acetylhydroperoxid
Latinský názevAcidum peraceticum
Anglický názevPeracetic acid
Německý názevPeroxyessigsäure
Funkční vzorecCH3COOOH
Sumární vzorecC2H4O3
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS79-21-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-186-8
Indexové číslo607-094-00-8
SMILESCC(=O)OO
Číslo RTECSSD8750000
Vlastnosti
Molární hmotnost76,05 g/mol
Teplota tání0,1 °C
Teplota varu105 °C
Hustota1,13 g/cm³
Dynamický viskozitní koeficient3,280 cP
Disociační konstanta pKa8,20
Rozpustnost ve voděneomezená
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH226 H242 H332 H312 H302 H314 H400
R-větyR7 R10 R20/21/22 R35 R50
S-věty(S1/2) S3/7 S14 S36/37/39 S45 S61
NFPA 704
2
3
4
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina peroctová (též kyselina peroxooctová, kyselina peroxyoctová, systematický název kyselina peroxyethanová PAA) je chemická sloučenina ze skupiny organických peroxidů, sumární vzorec je C2H4O3. Je to čirá bezbarvá kapalina s charakteristickým ostrým octovým zápachem. Má silný oxidační potenciál a je silnou žíravinou. Koncetrovaná kyselina peroctová je nestabilní a nebezpečnou výbušninou.[2]

Výroba

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová se vyrábí nepřetržitým přidáváním kyseliny octové a peroxidu vodíku do vodného reakčního média obsahujícího kyselinu sírovou jako katalyzátor. Reakce se nechává probíhat až 10 dní, aby se dosáhlo vysoké výtěžnosti produktu podle následující rovnice[3]:

CH3COOH + H2O2 ↔ C2H4O3 + H2O

Kyselina peroctová se vždy prodává jako roztok s kyselinou octovou a peroxidem vodíku, aby byla zajištěna chemická stabilita. Koncentrace kyseliny jako aktivní složky je různá, obvykle záleží na způsobu použití. Další metodou přípravy kyseliny je oxidace acetaldehydu nebo alternativně může jít o cílový produkt reakce anhydridu kyseliny octové, peroxidu vodíku a kyseliny sírové. Jiná metoda je založena na reakci tetraacetylethylendiaminu (TAED) za přítomnosti zásaditého roztoku peroxidu vodíku[3]. Kyselina peroctová přirozeně vzniká v životním prostředí sérií fotochemických reakcí, zahrnujících formaldehyd a fotooxidační radikály[4].

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Antimikrobiální činidlo

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová je ideálním antimikrobiálním činidlem, díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu. Je široce účinná proti mikroorganismům a není deaktivována katalázou a peroxidázou, enzymy rozkládajícími peroxid vodíku. Rozpadá se na látky bezpečné pro potraviny i životní prostředí (kyselinu octovou a peroxid vodíku) a proto ji lze použít pro bezoplachové aplikace. Kyselinu peroctovou lze používat v širokém rozmezí teplot (0–40 °C), širokém rozmezí pH (3,0–7,5), v procesech clean-in-place (CIP, čištění bez rozebírání), v prostředí s tvrdou vodou, není ovlivňována zbytky bílkovin.

Mechanismus účinku

[editovat | editovat zdroj]

Kyselina peroctová ničí mikroorganismy oxidací (hydroxylovým radikálem (OH)) a následným rozpadem jejich buněčných membrán. Protože je difuze pomalejší než poločas života radikálu, reaguje s jakoukoli oxidovatelnou sloučeninou ve své blízkosti. Může poškodit téměř všechny typy makromolekul spojené s mikroorganismy: sacharidy, nukleové kyseliny (mutace), lipidy (lipidová peroxidace) a aminokyseliny (např. konverzí Phe na m-Tyr a o-Tyr). To nakonec vede k lýze buňky a smrti mikroorganismu.

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Americká organizace EPA poprvé zaregistrovala kyselinu peroctovou jako antimikrobiální látku v roce 1985, a to pro použití na tvrdé povrchy v interiérech. Případy použití zahrnují např. zemědělské objekty, výrobny potravin, zdravotnická zařízení a koupelny v domácnostech. Kyselina peroctová je též registrována pro použití v mlékárnách a sýrárnách, na zařízení pro výrobu potravin, pasterizéry v pivovarech, vinařských závodech a dalších výrobnách nápojů[5]. Používá se také pro dezinfekci lékařské techniky, jako prevence tvorby biofilmu v papírnách, a k čištění a dezinfekci vody. Kyselinu peroctovou lze použít i k dezinfekci vody v chladicích věžích, kde brání tvorbě biofilmu a umožňuje účinně bojovat s bakterií Legionella.

V České republice má použití kyseliny peroctové k dezinfekci ještě mnohem delší historii. Dezinfekční přípravek Persteril se vyrábí od roku 1966, na trhu je řada dalších přípravků obsahujících kyselinu peroctovou. Přípravky s kyselinou peroctovou mají úplné spektrum dezinfekční účinnosti (A, B, C, T, M, V)[6].

Chemická syntéza

[editovat | editovat zdroj]

Kyselinu peroctovou lze použít jako chemikálii pro syntézu, kdy se její oxidační vlastnosti využívají k přidávání atomu kyslíku do dvojných vazeb, např. v ethenu a propenu, pro tvorbu epoxidů a alkoholů. Lze ji použít i pro syntézu glycerolu z propenu, a též při výrobě polyamidů[7].

Bělicí činidlo

[editovat | editovat zdroj]

Kyselinu peroctovou lze využí i jako bělicí činidlo. Protože uvolňuje kyslík výrazněji a při nižších teplotách než jiná bělidla, je jemnější k běleným materiálům. Bělení buničiny peroctovou kyselinou poskytuje papír, který neobsahuje žádných chlor (označovaný TCF, angl. Totally Chlorine Free).

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peracetic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Peracetic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ (anglicky)Safety Forum
  3. ↑ a b United States Department of Agriculture. Agriculture Marketing Service Peracetic acid. (PDF document). URL accessed on 11 November 2006.
  4. ↑ U.S. National Library of Medicine. Hazardous Substances Data Bank. URL accessed on 11 November 2006.
  5. ↑ U.S. Environmental Protection Agency. Hydrogen Peroxide and Peroxyacetic Acid. URL accessed on 11 November 2006.
  6. ↑ Dezinfekční prostředek PERSTERIL®
  7. ↑ KEMI - Information on Substances. Peracetic Acid Archivováno 8. 1. 2011 na Wayback Machine.. URL accessed on 11 November 2006.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_peroctová&oldid=21803691“