Přeskočit na obsah

Teng Jü: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
infobox, kategorie, portály, původ, jména
m →‎Externí odkazy: Portál:Válka > Portál:Válka a vojenství - dle diskuse za použití AWB
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Teng Jü
| jméno = Teng Jü
| obrázek =
| obrázek = 鄧愈.jpg
| velikost obrázku =
| velikost obrázku =
| popisek =
| popisek = Teng Jü
| rodné jméno =
| rodné jméno =
| jiná jména = Teng Jou-te, Teng Pa-jen
| jiná jména = Teng Jou-te, Teng Pa-jen
| datum narození = [[17. březen|17. března]] [[1337]]<ref name ="goodrich 1277"/>
| datum narození = [[17. březen|17. března]] [[1337]]<ref name="goodrich 1277" />
| místo narození = [[S’ (okres)|S’]] (v provincii [[An-chuej]]
| místo narození = [[S’ (okres)|S’]], [[An-chuej]]
| datum úmrtí = [[9. prosinec|9. prosince]] [[1377]]<ref name ="goodrich 1277"/>
| datum úmrtí = [[9. prosinec|9. prosince]] [[1377]]<ref name="goodrich 1277" />
| místo úmrtí =
| místo úmrtí = [[Šou-čchun]], [[An-chuej]]
| příčina úmrtí =
| příčina úmrtí =
| místo odpočinku =
| místo pohřbení =
| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) -->
| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) -->
| zeměpisná délka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například E) -->
| zeměpisná délka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například E) -->
| bydliště =
| bydliště =
| národnost =
| národnost =
| znám jako = vojevůdce v [[povstání rudých turbanů]] a následných mingsko-mongolských válkách
| znám jako = vojevůdce v [[povstání rudých turbanů]] a následných mingsko-mongolských válkách
| země = [[říše Jüan]], [[Říše Sung (1355–1367)|říše Sung]], [[říše Ming]]
| země = [[říše Jüan]], [[Říše Sung (1355–1367)|říše Sung]], [[říše Ming]]
| vzdělání =
| vzdělání =
| alma mater =
| alma mater =
| zaměstnavatel =
| zaměstnavatel =
| povolání = generál
| povolání = generál
| titul = vévoda z Wej ({{Cizojazyčně|zh|衞國公}}, 1370),<br />kníže z Ning-che ({{Cizojazyčně|zh|宁河王}}, posmrtně)
| titul = vévoda z Wej ({{Cizojazyčně|zh|衞國公}}, 1370),<br />kníže z Ning-che ({{Cizojazyčně|zh|宁河王}}, posmrtně)
| ocenění =
| ocenění =
| plat =
| plat =
| majetek =
| majetek =
| vyznání =
| vyznání =
| choť =
| choť =
| partner =
| partner =
| děti = [[Teng Čen]], vévoda ze Šen<br />a 4 další synové
| děti = [[Teng Čen]], vévoda ze Šen<br />a 4 další synové
| rodiče =
| rodiče =
| příbuzní =
| příbuzní = kníže [[Ču Šuang]] (zeť)
| podpis =
| podpis =
}}
}}
{{Čínské jméno|Teng|Jü}}
{{Čínské jméno|Teng|Jü}}
Řádek 38: Řádek 38:


== Jména ==
== Jména ==
Teng Jü se původně jmenoval '''Teng Jou-te''' ({{Čínsky|pchin-jin= Dèng Yǒudé |znaky= 友德 }}),<ref name ="goodrich 1277"/> používal [[Čínské jméno#Zdvořilostní jméno|zdvořilostní jméno]] '''Pa-jen''' ({{Čínsky|tradiční= 伯顏 |zjednodušené= 伯颜 |pchin-jin= Bà​yán }}). Za své zásluhy dostal [[posmrtné jméno]] '''Wu-šun''' ({{Čínsky|tradiční= 武順 |zjednodušené= 武顺 |pchin-jin= Wǔshùn }}).
Teng Jü se původně jmenoval '''Teng Jou-te''' ({{Čínsky|pchin-jin= Dèng Yǒudé |znaky= 友德 }}),<ref name="goodrich 1277" /> používal [[Čínské jméno#Zdvořilostní jméno|zdvořilostní jméno]] '''Pa-jen''' ({{Čínsky|tradiční= 伯顏 |zjednodušené= 伯颜 |pchin-jin= Bà yán }}). Za své zásluhy dostal [[posmrtné jméno]] '''Wu-šun''' ({{Čínsky|tradiční= 武順 |zjednodušené= 武顺 |pchin-jin= Wǔshùn }}).


== Život ==
== Život ==
Teng Jü se narodil 17. března 1337,<ref name ="goodrich 1277"/> pocházel z okresu Chung ve střední Číně (dnes okres [[S’ (okres)|S’]] v prefektuře [[Su-čou (An-chuej|Su-čou]] v provincii [[An-chuej]]).
Teng Jü se narodil 17. března 1337,<ref name="goodrich 1277" /> pocházel z okresu Chung ve střední Číně (dnes okres [[S’ (okres)|S’]] v prefektuře [[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] v provincii [[An-chuej]]).


Patřil k mužům prostého původu z [[An-chuej]]e, kteří se zapojili do [[povstání rudých turbanů]] proti mongolské [[Říše Jüan|říši Jüan]] ovládající Čínu, a do poloviny 50. let se shromáždili okolo [[Chung-wu|Ču Jüan-čanga]], tehdy jednoho z generálů povstalecké [[Říše Sung (1355-1367)|říše Sung]]. V Čuově armádě se roku 1358 účastnil dobývání vnitrozemí [[Če-ťiang]]u,<ref name="c dreyer 71"/> poté sloužil v [[Ťiang-si]], kterou se Ču Jüan-čang snažil dobýt na [[Říše Chan (1360-1364)|říši Chan]].<ref>Dreyer, s. 78–79.</ref>
Patřil k mužům prostého původu z [[An-chuej]]e, kteří se zapojili do [[povstání rudých turbanů]] proti mongolské [[Říše Jüan|říši Jüan]] ovládající Čínu, a do poloviny 50. let se shromáždili okolo [[Chung-wu|Ču Jüan-čanga]], tehdy jednoho z generálů povstalecké [[Říše Sung (1355-1367)|říše Sung]]. V Čuově armádě se roku 1358 účastnil dobývání vnitrozemí [[Če-ťiang]]u,<ref name="c dreyer 71" /> poté sloužil v [[Ťiang-si]], kterou se Ču Jüan-čang snažil dobýt na [[Říše Chan (1360-1364)|říši Chan]].<ref>Dreyer, s. 78–79.</ref>


Začátkem roku 1362 velel posádce v důležitém ťiangsiském městě [[Nan-čchang]]u. V dubnu 1362 však neočekávaně na město zaútočily posily v čele s Ču Cungem a Kchang Tchajem, bývalými chanskými generály sloužícími Ču jüan-čangovi, kteří nyní opět zradili a vrátili se na stranu říše Chan. Když dělostřelectvo Čua a Kchanga zničilo hradby a pěchota vtrhla do města, Teng Jüovi nezbylo než se zachránit útěkem.<ref name="c dreyer 81">Dreyer, s. 81.</ref> O měsíc později Nan-čchang dobyly zpět jednotky [[Sü Ta]]a odvolané od obléhání [[Wu-chan|Wu-čchangu]]. Novým velitelem města se stal [[Ču Wen-čcheng]], Teng Jü zaujal místo jeho zástupce. Posádka byla zesílena a město opevněno.<ref name="c dreyer 81"/>
Začátkem roku 1362 velel [[Posádka|posádce]] v důležitém ťiangsiském městě [[Nan-čchang]]u. V dubnu 1362 však neočekávaně na město zaútočily posily v čele s Ču Cungem a Kchang Tchajem, bývalými chanskými generály sloužícími Ču Jüan-čangovi, kteří nyní opět zradili a vrátili se na stranu říše Chan. Když dělostřelectvo Čua a Kchanga zničilo hradby a pěchota vtrhla do města, Teng Jüovi nezbylo než se zachránit útěkem.<ref name="c dreyer 81">Dreyer, s. 81.</ref> O měsíc později Nan-čchang dobyly zpět jednotky [[Sü Ta]]a odvolané od obléhání [[Wu-chan|Wu-čchangu]]. Novým velitelem města se stal [[Ču Wen-čcheng]], Teng Jü zaujal místo jeho zástupce. Posádka byla zesílena a město opevněno.<ref name="c dreyer 81" />


Důkladná příprava se vyplatila, když v červnu 1363 město oblehla chanská armáda. Nan-čchang odolal, dokud koncem srpna nepřitáhl Ču Jüan-čang a vítězstvím v [[Bitva na jezeře Pcho-jang|bitvě na jezeře Pcho-jang]] nerozhodl válku.<ref>Dreyer, s. 84.</ref> V říjnu 1363 Ču Jüan-čang poslal Teng Jüa (s [[Li Šan-čchang]]em) velet obraně Nankingu.<ref name ="goodrich 1279">Goodrich, Fang, s. 1279.</ref> Roku 1364 se Teng Jü účastnil pacifikace Ťiang-si. V únoru 1365, po odvolání Ču Wen-čchenga, převzal velení v Nan-čchangu<ref>Dreyer, s. 85.</ref> v hodnosti mladšího administrátora provinčního sekretariátu Ťiang-si. O tři měsíce později byl přeložen do [[Chu-kuang]]u. Řídil zde demobilizaci bývalých chanských vojáků a jejich přeměnu ve [[Wej-suo|vojenské rolníky]].<ref name ="goodrich 1279"/>
Důkladná příprava se vyplatila, když v červnu 1363 město oblehla chanská armáda. Nan-čchang odolal, dokud koncem srpna nepřitáhl Ču Jüan-čang a vítězstvím v [[Bitva na jezeře Pcho-jang|bitvě na jezeře Pcho-jang]] nerozhodl válku.<ref>Dreyer, s. 84.</ref> V říjnu 1363 Ču Jüan-čang poslal Teng Jüa (s [[Li Šan-čchang]]em) velet obraně Nankingu.<ref name="goodrich 1279">Goodrich, Fang, s. 1279.</ref> Roku 1364 se Teng Jü účastnil pacifikace Ťiang-si. V únoru 1365, po odvolání Ču Wen-čchenga, převzal velení v Nan-čchangu<ref>Dreyer, s. 85.</ref> v hodnosti mladšího administrátora provinčního sekretariátu Ťiang-si. O tři měsíce později byl přeložen do [[Chu-kuang]]u. Řídil zde demobilizaci bývalých chanských vojáků a jejich přeměnu ve [[Wej-suo|vojenské rolníky]].<ref name="goodrich 1279" />


V listopadu 1367 byl jmenován [[Cenzorát|hlavním cenzorem zprava]] a v únoru 1368 byl zařazen mezi vychovatele korunního prince [[Ču Piao|Ču Piaa]]. Současně od února 1368 zaútočil na jüanské pozice v jižním [[Che-nan]]u, do roku 1369 vyčistil i přilehlé oblasti [[Šan-si]].<ref name ="goodrich 1279"/> Začátkem roku 1370 pod vedením Sü Taa vytáhl ze [[Si-an]]u proti mongolské armádě [[Kökö Temür]]a. Porazil a zahnal Kökö Temüra do [[Mongolsko|Mongolska]], přičemž ohlásil zajetí 84 tisíc nepřátelských vojáků.<ref name="c langlois 119"/><ref>Dreyer, s. 100.</ref>
V listopadu 1367 byl jmenován [[Cenzorát|hlavním cenzorem zprava]] a v únoru 1368 byl zařazen mezi vychovatele korunního prince.<ref name="goodrich 1279" /> Začátkem roku 1368 se totiž Ču Jüan-čang prohlásil císařem, svůj stát přejmenoval na [[Říše Ming|říši Ming]] a nejstaršího syna [[Ču Piao|Ču Piaa]] jmenoval korunním princem.
Od února 1368 Teng Jü zaútočil na jüanské pozice v jižním [[Che-nan]]u, do roku 1369 vyčistil i přilehlé oblasti [[Šan-si]].<ref name="goodrich 1279" /> Začátkem roku 1370 pod vedením Sü Taa vytáhl ze [[Si-an]]u proti mongolské armádě [[Kökö Temür]]a. Porazil a zahnal Kökö Temüra do [[Mongolsko|Mongolska]], přičemž ohlásil zajetí 84 tisíc nepřátelských vojáků.<ref name="c langlois 119" /><ref>Dreyer, s. 100.</ref>
V prosinci 1370 při vyznamenávání generálů obdržel titul vévody z Wej ({{Cizojazyčně|zh|衞國公}}, přičemž zaujal šesté místo mezi odměněnými).<ref name ="goodrich 1280"/> Roku 1371 dohlížel na zásobování vojsk útočících na [[S’-čchuan]]. Roku 1372 velel armádě potlačující povstání v Chu-kuangu a [[Kuang-si]]. Po splnění úkolu byl v únoru 1373 pověřen dobytím [[Tibet]]u, ale začátkem následujícího roku, po porážkách které Sü Ta a [[Tchang Che]] utrpěli na severu od Mongolů, se stal jedním ze Sü Taových zástupců na severní hranici. Koncem roku 1374 byl přeložen do [[Šen-si]], kde řídil výstavbu vojenských rolnických kolonií.<ref name ="goodrich 1280">Goodrich, Fang, s. 1280.</ref>
V prosinci 1370 při vyznamenávání generálů obdržel titul vévody z Wej ({{Cizojazyčně|zh|衞國公}}, přičemž zaujal šesté místo mezi odměněnými).<ref name="goodrich 1280" /> Roku 1371 dohlížel na zásobování vojsk útočících na [[S’-čchuan]]. Roku 1372 velel armádě potlačující povstání v Chu-kuangu a [[Kuang-si]]. Po splnění úkolu byl v únoru 1373 pověřen dobytím [[Tibet]]u, ale začátkem následujícího roku, po porážkách které Sü Ta a [[Tchang Che]] utrpěli na severu od Mongolů, se stal jedním ze Sü Taových zástupců na severní hranici. Koncem roku 1374 byl přeložen do [[Šen-si]], kde řídil výstavbu vojenských rolnických kolonií.<ref name="goodrich 1280">Goodrich, Fang, s. 1280.</ref>


Do pole vytáhl až roku 1377, kdy (se zástupcem [[Mu Jing]]em) vytáhl proti vzpurným Tibeťanům. Číňané pronikli hluboko na tibetské území u jezera [[Kukunor]] a došli až k horám [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]], přičemž porazili nepřítele a získali množství dobytka a koní.<ref name="c langlois 130">Langlois, s. 130.</ref>
Do pole vytáhl až roku 1377, kdy (se zástupcem [[Mu Jing]]em) vytáhl proti vzpurným Tibeťanům. Číňané pronikli hluboko na tibetské území u jezera [[Kukunor]] a došli až k horám [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]], přičemž porazili nepřítele a získali množství dobytka a koní.<ref name="c langlois 130">Langlois, s. 130.</ref>


Na zpáteční cestě do metropole zemřel v [[Šou-čchun]] v An-chueji<ref name ="goodrich 1280"/> dne 9. prosince 1377.<ref name ="goodrich 1277"/> Obdržel posmrtný titul kníže z Ning-che ({{Cizojazyčně|zh|宁河王}}) a posmrtné jméno Wu-šun ({{Cizojazyčně|zh|武順}}).<ref name ="goodrich 1280"/>
Na zpáteční cestě do metropole zemřel v [[Šou-čchun]] v An-chueji<ref name="goodrich 1280" /> dne 9. prosince 1377.<ref name="goodrich 1277" /> Ču Jüan-čang Teng Jüovy zásluhy o stát ocenil udělením posmrtného titulu kníže z Ning-che ({{Cizojazyčně|zh|宁河王}}) a posmrtného jména Wu-šun ({{Cizojazyčně|zh|武順}}).<ref name="goodrich 1280" />


Přežilo ho pět synů, nejstarší [[Teng Čen]], důstojník, se roku 1380 stal vévodou ze Šen ({{Cizojazyčně|zh|申國公}}), ale roku 1390 byl, ve dvaadvaceti letech, popraven kvůli smyšleným obviněním z příslušnosti ke klice Li Šan-čchanga. Vévodský titul rodina Teng ztratila v éře [[Jung-le]], ale nadále sloužili v armádě a od roku 1532 se stali markýzi z Ting-jüan. Poslední markýz zahynul roku 1644 při pádu Pekingu.<ref name ="goodrich 1280"/>
Přežilo ho pět synů, nejstarší [[Teng Čen]], důstojník, se roku 1380 stal vévodou ze Šen ({{Cizojazyčně|zh|申國公}}), ale roku 1390 byl, ve dvaadvaceti letech, popraven kvůli smyšleným obviněním z příslušnosti ke klice Li Šan-čchanga. Vévodský titul rodina Teng ztratila v éře [[Jung-le]], ale nadále sloužili v armádě a od roku 1532 se stali markýzi z Ting-jüan. Poslední markýz zahynul roku 1644 při pádu Pekingu.<ref name="goodrich 1280" />


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 63: Řádek 65:
<ref name="c dreyer 71">{{Citace sborníku
<ref name="c dreyer 71">{{Citace sborníku
| příjmení = Dreyer
| příjmení = Dreyer
| jméno = Edward L
| jméno = Edward L
| titul = Military origins of Ming China
| titul = Military origins of Ming China
| příjmení sestavitele = Mote
| příjmení sestavitele = Mote
| jméno sestavitele = Frederick W.
| jméno sestavitele = Frederick W.
| příjmení sestavitele2 = Twitchett
| příjmení sestavitele2 = Twitchett
| jméno sestavitele2 = Denis C
| jméno sestavitele2 = Denis C
| sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1
| sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1
| vydavatel = Cambridge University Press
| vydavatel = Cambridge University Press
Řádek 78: Řádek 80:
| poznámky = [dále jen Dreyer]
| poznámky = [dále jen Dreyer]
}}</ref>
}}</ref>
<ref name ="goodrich 1277">{{Citace monografie
<ref name="goodrich 1277">{{Citace monografie
| příjmení = Goodrich
| příjmení = Goodrich
| jméno = L. Carington
| jméno = L. Carington
| příjmení2 = Fang
| příjmení2 = Fang
| jméno2 = Chaoying
| jméno2 = Chaoying
Řádek 86: Řádek 88:
| rok = 1976
| rok = 1976
| titul = Dictionary of Ming Biography, 1368-1644
| titul = Dictionary of Ming Biography, 1368-1644
| poznámky = [dále jen Goodrich, Fang]
| poznámky = [dále jen Goodrich, Fang]
| vydavatel = Columbia University Press
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| místo = New York
Řádek 94: Řádek 96:
| stránky = 1277
| stránky = 1277
| svazek = 2
| svazek = 2
| isbn = 0231038011
| isbn = 0231038011
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="c langlois 119">{{Citace sborníku
<ref name="c langlois 119">{{Citace sborníku
Řádek 103: Řádek 105:
| jméno sestavitele = Frederick W.
| jméno sestavitele = Frederick W.
| příjmení sestavitele2 = Twitchett
| příjmení sestavitele2 = Twitchett
| jméno sestavitele2 = Denis C
| jméno sestavitele2 = Denis C
| sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1
| sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1
| vydavatel = Cambridge University Press
| vydavatel = Cambridge University Press
Řádek 115: Řádek 117:
</references>
</references>


== Externí odkazy ==
⚫
{{Portály|Čína|Historie|Válka}}
* {{Commonscat}}

⚫
{{Portály|Čína|Historie|Válka a vojenství}}


[[Kategorie:Mingští válečníci]]
[[Kategorie:Mingští válečníci]]
[[Kategorie:Mingští aristokraté]]
[[Kategorie:Čínští generálové]]
[[Kategorie:Čínští generálové]]
[[Kategorie:Čínští vévodové]]
[[Kategorie:Povstání rudých turbanů]]
[[Kategorie:Povstání rudých turbanů]]
[[Kategorie:Lidé z An-chueje]]
[[Kategorie:Narození v An-chueji]]
[[Kategorie:Narození 1337]]
[[Kategorie:Narození v roce 1337]]
[[Kategorie:Narození 17. března]]
[[Kategorie:Narození 17. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 1377]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1377]]
[[Kategorie:Úmrtí 9. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 9. prosince]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 24. 8. 2023, 20:41

Teng Jü
Teng Jü
Teng Jü
Jiná jménaTeng Jou-te, Teng Pa-jen
Narození17. března 1337[1]
S’, An-chuej
Úmrtí9. prosince 1377[1]
Šou-čchun, An-chuej
Zeměříše Jüan, říše Sung, říše Ming
Povolánígenerál
Znám jakovojevůdce v povstání rudých turbanů a následných mingsko-mongolských válkách
Titulvévoda z Wej (衞國公, 1370),
kníže z Ning-che (宁河王, posmrtně)
DětiTeng Čen, vévoda ze Šen
a 4 další synové
Příbuzníkníže Ču Šuang (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Teng Jü je čínské jméno, v němž Teng je příjmení.

Teng Jü (čínsky pchin-jinem Dèng Yú, znaky 鄧兪; 17. března 1337–9. prosince 1377) byl čínský generál, jeden ze zakladatelů říše Ming. Byl jedním z předních vojevůdců Chung-wua, prvního mingského císaře.

Jména

[editovat | editovat zdroj]

Teng Jü se původně jmenoval Teng Jou-te (čínsky pchin-jinem Dèng Yǒudé, znaky 友德),[1] používal zdvořilostní jméno Pa-jen (čínsky pchin-jinem Bà yán, znaky zjednodušené 伯颜, tradiční 伯顏). Za své zásluhy dostal posmrtné jméno Wu-šun (čínsky pchin-jinem Wǔshùn, znaky zjednodušené 武顺, tradiční 武順).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Teng Jü se narodil 17. března 1337,[1] pocházel z okresu Chung ve střední Číně (dnes okres S’ v prefektuře Su-čou v provincii An-chuej).

Patřil k mužům prostého původu z An-chueje, kteří se zapojili do povstání rudých turbanů proti mongolské říši Jüan ovládající Čínu, a do poloviny 50. let se shromáždili okolo Ču Jüan-čanga, tehdy jednoho z generálů povstalecké říše Sung. V Čuově armádě se roku 1358 účastnil dobývání vnitrozemí Če-ťiangu,[2] poté sloužil v Ťiang-si, kterou se Ču Jüan-čang snažil dobýt na říši Chan.[3]

Začátkem roku 1362 velel posádce v důležitém ťiangsiském městě Nan-čchangu. V dubnu 1362 však neočekávaně na město zaútočily posily v čele s Ču Cungem a Kchang Tchajem, bývalými chanskými generály sloužícími Ču Jüan-čangovi, kteří nyní opět zradili a vrátili se na stranu říše Chan. Když dělostřelectvo Čua a Kchanga zničilo hradby a pěchota vtrhla do města, Teng Jüovi nezbylo než se zachránit útěkem.[4] O měsíc později Nan-čchang dobyly zpět jednotky Sü Taa odvolané od obléhání Wu-čchangu. Novým velitelem města se stal Ču Wen-čcheng, Teng Jü zaujal místo jeho zástupce. Posádka byla zesílena a město opevněno.[4]

Důkladná příprava se vyplatila, když v červnu 1363 město oblehla chanská armáda. Nan-čchang odolal, dokud koncem srpna nepřitáhl Ču Jüan-čang a vítězstvím v bitvě na jezeře Pcho-jang nerozhodl válku.[5] V říjnu 1363 Ču Jüan-čang poslal Teng Jüa (s Li Šan-čchangem) velet obraně Nankingu.[6] Roku 1364 se Teng Jü účastnil pacifikace Ťiang-si. V únoru 1365, po odvolání Ču Wen-čchenga, převzal velení v Nan-čchangu[7] v hodnosti mladšího administrátora provinčního sekretariátu Ťiang-si. O tři měsíce později byl přeložen do Chu-kuangu. Řídil zde demobilizaci bývalých chanských vojáků a jejich přeměnu ve vojenské rolníky.[6]

V listopadu 1367 byl jmenován hlavním cenzorem zprava a v únoru 1368 byl zařazen mezi vychovatele korunního prince.[6] Začátkem roku 1368 se totiž Ču Jüan-čang prohlásil císařem, svůj stát přejmenoval na říši Ming a nejstaršího syna Ču Piaa jmenoval korunním princem.

Od února 1368 Teng Jü zaútočil na jüanské pozice v jižním Che-nanu, do roku 1369 vyčistil i přilehlé oblasti Šan-si.[6] Začátkem roku 1370 pod vedením Sü Taa vytáhl ze Si-anu proti mongolské armádě Kökö Temüra. Porazil a zahnal Kökö Temüra do Mongolska, přičemž ohlásil zajetí 84 tisíc nepřátelských vojáků.[8][9]

V prosinci 1370 při vyznamenávání generálů obdržel titul vévody z Wej (衞國公, přičemž zaujal šesté místo mezi odměněnými).[10] Roku 1371 dohlížel na zásobování vojsk útočících na S’-čchuan. Roku 1372 velel armádě potlačující povstání v Chu-kuangu a Kuang-si. Po splnění úkolu byl v únoru 1373 pověřen dobytím Tibetu, ale začátkem následujícího roku, po porážkách které Sü Ta a Tchang Che utrpěli na severu od Mongolů, se stal jedním ze Sü Taových zástupců na severní hranici. Koncem roku 1374 byl přeložen do Šen-si, kde řídil výstavbu vojenských rolnických kolonií.[10]

Do pole vytáhl až roku 1377, kdy (se zástupcem Mu Jingem) vytáhl proti vzpurným Tibeťanům. Číňané pronikli hluboko na tibetské území u jezera Kukunor a došli až k horám Kchun-lun, přičemž porazili nepřítele a získali množství dobytka a koní.[11]

Na zpáteční cestě do metropole zemřel v Šou-čchun v An-chueji[10] dne 9. prosince 1377.[1] Ču Jüan-čang Teng Jüovy zásluhy o stát ocenil udělením posmrtného titulu kníže z Ning-che (宁河王) a posmrtného jména Wu-šun (武順).[10]

Přežilo ho pět synů, nejstarší Teng Čen, důstojník, se roku 1380 stal vévodou ze Šen (申國公), ale roku 1390 byl, ve dvaadvaceti letech, popraven kvůli smyšleným obviněním z příslušnosti ke klice Li Šan-čchanga. Vévodský titul rodina Teng ztratila v éře Jung-le, ale nadále sloužili v armádě a od roku 1532 se stali markýzi z Ting-jüan. Poslední markýz zahynul roku 1644 při pádu Pekingu.[10]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 2. New York: Columbia University Press, 1976. ISBN 0231038011. Heslo Teng Yü, s. 1277. [dále jen Goodrich, Fang]. 
  2. ↑ DREYER, Edward L. Military origins of Ming China. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Dreyer]. ISBN 0521243327. S. 71. (anglicky)
  3. ↑ Dreyer, s. 78–79.
  4. ↑ a b Dreyer, s. 81.
  5. ↑ Dreyer, s. 84.
  6. ↑ a b c d Goodrich, Fang, s. 1279.
  7. ↑ Dreyer, s. 85.
  8. ↑ LANGLOIS, John D. The Hung-wu reign, 1368–1398. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Langlois]. ISBN 0521243327. S. 119. (anglicky)
  9. ↑ Dreyer, s. 100.
  10. ↑ a b c d e Goodrich, Fang, s. 1280.
  11. ↑ Langlois, s. 130.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teng_Jü&oldid=23092372“