Messerschmitt Me 264: Porovnání verzí
přepracováno pův. text nápadně připomínal stránku [http://letectvi.wz.cz/nemecko/me264/ Letectví.wz.cz] |
→Externí odkazy: + kat. |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - letadlo |
|||
{{Letadlo |
|||
|název = |
| název = Me 264 |
||
|typ = dálkové [[průzkumné letadlo|průzkumné]] a [[bombardovací letadlo]] |
| typ = dálkové [[průzkumné letadlo|průzkumné]] a [[bombardovací letadlo]] |
||
|výrobce = [[Messerschmitt]] |
| výrobce = [[Messerschmitt]] |
||
| ⚫ | |||
|text = |
|||
| popisek = Me 264 V1 – první prototyp |
|||
|konstruktér =Wolfgang Degel, Paul Konrad a Waldemar Voigt |
| konstruktér = Wolfgang Degel, Paul Konrad a Waldemar Voigt |
||
|první let = [[23. prosinec|23. prosince]] [[1942 v letectví|1942]] |
| první let = [[23. prosinec|23. prosince]] [[1942 v letectví|1942]] |
||
|zaveden = |
|||
| zavedeno = |
|||
|vyřazen = |
|||
| vyřazeno = |
|||
|výroba = |
|||
| |
| výroba = |
||
| vyrobeno kusů = 3 |
|||
|charakter = |
|||
| charakter = Odřeknut v roce 1944 |
|||
|cena za kus = |
| cena za kus = |
||
|varianty = |
| varianty = |
||
|hlavní uživatel = [[Luftwaffe]] |
| hlavní uživatel = [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] |
||
|více uživatelů = |
| více uživatelů = |
||
}} |
}} |
||
| ⚫ | '''Messerschmitt Me 264''' ''Amerikabomber'' byl strategický námořní [[Průzkumný letoun|průzkumný]] a [[Bombardér|bombardovací]] letoun vyvíjený firmou [[Messerschmitt]] pro [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Nikdy se nedostal do [[sériová výroba|sériové výroby]]. <br /> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Jeho úkolem měla být podpora [[Nacistické Německo|německých]] [[Ponorka|ponorek]] při operacích daleko v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. Měl přitom sloužit jednak k vyhledávání cílů a následnému navádění ponorek na ně a jednak k samostatnému ničení cílů vlastní silou. Název [[Amerikabomber]] ukazuje na skutečnost, že byl součástí projektu, jehož cílem bylo vyvinout strategický bombardér schopný ze základen ve [[Francie|Francii]] či na [[Azory|Azorách]] úspěšně [[bombardování|bombardovat]] území [[Spojené státy americké|Spojených států]], konkrétně [[New York]] a další města na východním pobřeží. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Jeho úkolem měla být podpora [[ |
||
==Vývoj== |
== Vývoj == |
||
V roce 1937 zahájila konstrukční kancelář Messerschmitt práce současně na dvou |
V roce [[1937]] zahájila konstrukční kancelář Messerschmitt práce současně na dvou [[letoun]]ech. Měly to být čtyřmotorové stroje s [[dolet letadla|doletem]] až 20 000 km. První projekt nesl číselné označení P.1602, druhý P.1061. První obdržel posléze označení Me 261, zatímco druhý byl přeznačen na Me 264, později nazývaný ''Amerikabomber''.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Letectví.wz.cz |url=http://letectvi.wz.cz/nemecko/me264/ |datum přístupu=2009-01-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090223152915/http://letectvi.wz.cz/nemecko/me264/ |datum archivace=2009-02-23 }}</ref> |
||
| ⚫ | Design Me 264 vycházel z Messerschmittova dálkového průzkumného bombardéru [[Messerschmitt Me 261|Me 261]], který měl na rozdíl od Me 264 |
||
| ⚫ | Design Me 264 vycházel z Messerschmittova dálkového průzkumného bombardéru [[Messerschmitt Me 261|Me 261]], který měl na rozdíl od Me 264 čtyři motory [[Daimler-Benz DB 601|Daimler-Benz DB 601 V 12]] a pohonný systém DB 606. V roce [[1941]] dostal Messerchmitt objednávku na 4 prototypy stroje P.1061, později zredukovanou na 3. |
||
| ⚫ | Práce na těchto projektech postupovaly pomalu, ale když Německo vyhlásilo [[Válka|válku]] USA, začalo se Říšské ministerstvo letectví ( |
||
| ⚫ | Práce na těchto projektech postupovaly pomalu, ale když Německo vyhlásilo [[Válka|válku]] [[Spojené státy americké|USA]], začalo se Říšské ministerstvo letectví ([[Reichsluftfahrtministerium]]) vážně zajímat o projekt transatlantického bombardéru. Výsledkem byly návrhy mohutných šestimotorových bombardérů, jež unesly značné množství [[letecká puma|bomb]] – [[Junkers Ju 390]], [[Focke-Wulf Ta 400]] a Me 264 B. Jelikož Junkers Ju 390 používal řadu komponentů z [[Junkers Ju 290|Ju 290]], byl nakonec vybrán tento návrh. Nicméně práce na projektu Me 264 nebyly zastaveny, neboť [[Kriegsmarine|německé válečné námořnictvo]] (''Kriegsmarine'') potřebovalo hlídkovací letadlo, které by nahradilo [[Focke-Wulf Fw 200|Focke-Wulf Fw 200 Condor]]. Nakonec bylo rozhodnuto postavit dva prototypy dálkového průzkumného bombardéru Me 264 A. |
||
| ⚫ | První prototyp, Me 264 V1 vzlétl 23. prosince 1942. Zpočátku jej poháněly čtyři motory [[Junkers Jumo |
||
| ⚫ | První [[prototyp]], '''Me 264 V1''' (RE+EN) vzlétl 23. prosince 1942. Zpočátku jej poháněly čtyři dvanáctiválcové motory [[Junkers Jumo 211]]J-1, jež byly v roce [[1943]] vyměněny za silnější [[BMW 801]]G-2. Při zkouškách se projevila řada menších chyb, nejvážnější bylo velmi těžké ovládání. Další nevýhodou bylo značné plošné zatížení [[křídlo letadla|křídla]], což vedlo k mnoha problémům počínaje špatnou letovou [[stabilita letadla|stabilitou]] až po sníženou manévrovací schopnost a potřebu vyšší vzletové rychlosti. První prototyp nebyl vybaven zbraněmi ani pancéřováním, ale následující prototypy, Me 264 V2, už měly pancéřované dvouhvězdicové motory BMW 801D po 1250 kW , prostory pro posádku, střeliště i další důležité součásti letounu. Nakonec však bylo rozhodnuto dokončit Me 264 V2 bez palubních zbraní. Třetí prototyp Me 264 V3 měl mít jak výzbroj, tak [[pancéřování]] na kritických místech. |
||
| ⚫ | V roce 1943 přestala mít Kriegsmarine o Me 264 zájem a svoji pozornost soustředila na |
||
| ⚫ | V roce 1943 přestala mít Kriegsmarine o Me 264 zájem a svoji pozornost soustředila na [[Junkers Ju 390]]. Proto byl v říjnu 1943 vývoj Messerschmittu zastaven. Prototyp Me 264 V2 (RE+EO) byl zničen při [[nálet]]u 18. července [[1944]] těsně před zalétáním. Při dalším náletu došlo k poškození prvního prototypu Me 264 V1 i třetího, ještě nedokončeného prototypu (RE+EP). |
||
== Specifikace == |
|||
[[Soubor:Messerschmitt Me 264 V1 in flight.jpg|náhled|Messerschmitt Me 264 V1]] |
|||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1995-042-37, Schwerer Bomber Messerschmitt Me 264 V1.jpg|náhled| Messerschmitt Me 264 V1]] |
|||
== |
=== Technické údaje === |
||
* '''Osádka:''' 8 |
* '''Osádka:''' 8 |
||
* '''Rozpětí:''' 43 m |
* '''Rozpětí:''' 43 m |
||
| Řádek 40: | Řádek 43: | ||
* '''Dolet:''' 15 000 km |
* '''Dolet:''' 15 000 km |
||
* '''Dostup:''' 8000 m |
* '''Dostup:''' 8000 m |
||
| ⚫ | |||
=== Pohonná jednotka === |
|||
| ⚫ | |||
=== Výzbroj === |
=== Výzbroj === |
||
* 4 × |
* 4 × 13mm kulomet [[MG 131]] |
||
* 2 × |
* 2 × 20mm kanón [[MG 151]] |
||
* 3 |
* 3 000 kg pum |
||
== |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| článek = Messerschmitt Me 264 |
| článek = Messerschmitt Me 264 |
||
| revize = 255676381 |
| revize = 255676381 |
||
| Řádek 64: | Řádek 60: | ||
| revize2 = 2048156 |
| revize2 = 2048156 |
||
}} |
}} |
||
| ⚫ | |||
=== Literatura === |
|||
| ⚫ | |||
* {{Citace monografie | příjmení = Murawski | jméno = Marek | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1997 | vydání = 1 | titul = Letadla Luftwaffe Část 2 | vydavatel = Intermodel | místo = Hostomice | isbn = 80-901976-3-9}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Genf | jméno = S. A. | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1998 | vydání = 1 | titul = Encyklopedie letadel | vydavatel = Slovo | místo = Ivanka pri Dunaji | isbn = 80-85711-35-4 | strany = 34}} |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
* [http://wp.scn.ru/en/ww2/b/1407/2/0 Kamufláže letounu Messerschmitt Me 264] {{Wayback|url=http://wp.scn.ru/en/ww2/b/1407/2/0 |date=20160308234231 }} |
|||
* {{YouTube|IfaPp0f2wv8|Military Aviation History: Me 264 Amerikabomber - Germany's Strategic Bomber Against The USA}} {{en}} |
|||
{{Německé vojenské letouny druhé světové války}} |
{{Německé vojenské letouny druhé světové války}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Německé bombardéry]] |
|||
[[Kategorie:Německá průzkumná letadla]] |
[[Kategorie:Německá průzkumná letadla]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Letecké prototypy]] |
||
| ⚫ | |||
[[en:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[fr:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[it:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[nl:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[ja:Me 264 (航空機)]] |
|||
[[pl:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[pt:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[sk:Messerschmitt Me 264]] |
|||
[[sv:Messerschmitt Me 264]] |
|||
Aktuální verze z 19. 5. 2024, 06:13
| Me 264 | |
|---|---|
 Me 264 V1 – první prototyp | |
| Určení | dálkové průzkumné a bombardovací letadlo |
| Výrobce | Messerschmitt |
| Šéfkonstruktér | Wolfgang Degel, Paul Konrad a Waldemar Voigt |
| První let | 23. prosince 1942 |
| Charakter | Odřeknut v roce 1944 |
| Uživatel | Luftwaffe |
| Vyrobeno kusů | 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messerschmitt Me 264 Amerikabomber byl strategický námořní průzkumný a bombardovací letoun vyvíjený firmou Messerschmitt pro Luftwaffe během 2. světové války. Nikdy se nedostal do sériové výroby.
Jeho úkolem měla být podpora německých ponorek při operacích daleko v Atlantském oceánu. Měl přitom sloužit jednak k vyhledávání cílů a následnému navádění ponorek na ně a jednak k samostatnému ničení cílů vlastní silou. Název Amerikabomber ukazuje na skutečnost, že byl součástí projektu, jehož cílem bylo vyvinout strategický bombardér schopný ze základen ve Francii či na Azorách úspěšně bombardovat území Spojených států, konkrétně New York a další města na východním pobřeží.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]V roce 1937 zahájila konstrukční kancelář Messerschmitt práce současně na dvou letounech. Měly to být čtyřmotorové stroje s doletem až 20 000 km. První projekt nesl číselné označení P.1602, druhý P.1061. První obdržel posléze označení Me 261, zatímco druhý byl přeznačen na Me 264, později nazývaný Amerikabomber.[1]
Design Me 264 vycházel z Messerschmittova dálkového průzkumného bombardéru Me 261, který měl na rozdíl od Me 264 čtyři motory Daimler-Benz DB 601 V 12 a pohonný systém DB 606. V roce 1941 dostal Messerchmitt objednávku na 4 prototypy stroje P.1061, později zredukovanou na 3.
Práce na těchto projektech postupovaly pomalu, ale když Německo vyhlásilo válku USA, začalo se Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium) vážně zajímat o projekt transatlantického bombardéru. Výsledkem byly návrhy mohutných šestimotorových bombardérů, jež unesly značné množství bomb – Junkers Ju 390, Focke-Wulf Ta 400 a Me 264 B. Jelikož Junkers Ju 390 používal řadu komponentů z Ju 290, byl nakonec vybrán tento návrh. Nicméně práce na projektu Me 264 nebyly zastaveny, neboť německé válečné námořnictvo (Kriegsmarine) potřebovalo hlídkovací letadlo, které by nahradilo Focke-Wulf Fw 200 Condor. Nakonec bylo rozhodnuto postavit dva prototypy dálkového průzkumného bombardéru Me 264 A.
První prototyp, Me 264 V1 (RE+EN) vzlétl 23. prosince 1942. Zpočátku jej poháněly čtyři dvanáctiválcové motory Junkers Jumo 211J-1, jež byly v roce 1943 vyměněny za silnější BMW 801G-2. Při zkouškách se projevila řada menších chyb, nejvážnější bylo velmi těžké ovládání. Další nevýhodou bylo značné plošné zatížení křídla, což vedlo k mnoha problémům počínaje špatnou letovou stabilitou až po sníženou manévrovací schopnost a potřebu vyšší vzletové rychlosti. První prototyp nebyl vybaven zbraněmi ani pancéřováním, ale následující prototypy, Me 264 V2, už měly pancéřované dvouhvězdicové motory BMW 801D po 1250 kW , prostory pro posádku, střeliště i další důležité součásti letounu. Nakonec však bylo rozhodnuto dokončit Me 264 V2 bez palubních zbraní. Třetí prototyp Me 264 V3 měl mít jak výzbroj, tak pancéřování na kritických místech.
V roce 1943 přestala mít Kriegsmarine o Me 264 zájem a svoji pozornost soustředila na Junkers Ju 390. Proto byl v říjnu 1943 vývoj Messerschmittu zastaven. Prototyp Me 264 V2 (RE+EO) byl zničen při náletu 18. července 1944 těsně před zalétáním. Při dalším náletu došlo k poškození prvního prototypu Me 264 V1 i třetího, ještě nedokončeného prototypu (RE+EP).
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 8
- Rozpětí: 43 m
- Délka: 21,3 m
- Výška: 4,3 m
- Maximální rychlost: 560 km/h v 6000 m
- Dolet: 15 000 km
- Dostup: 8000 m
- Pohonná jednotka: 4 × hvězdicový motor BMW 801 G/H každý o 1,272 kW (1,730 hp)
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Messerschmitt Me 264 na anglické Wikipedii a Messerschmitt Me 264 na slovenské Wikipedii.
- ↑ Letectví.wz.cz. letectvi.wz.cz [online]. [cit. 2009-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-23.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1997. ISBN 80-901976-3-9.
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 34.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt Me 264 na Wikimedia Commons - Letectví.wz.cz Archivováno 23. 2. 2009 na Wayback Machine.
- Kamufláže letounu Messerschmitt Me 264 Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Military Aviation History: Me 264 Amerikabomber - Germany's Strategic Bomber Against The USA na YouTube (anglicky)
