Přeskočit na obsah

Interpretace kvantové mechaniky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
* [[časově symetrická interpretace]] ([[Walter Schottky]] [[1921]]) je interpretace, ve které je nutno symetricky počítat i s vývojem v opačném směru toku času ([[teorie relativity]] je také symetrická vůči času). Později (v roce 1955) vytvořil [[Satosi Watanabe]] (studoval u de Broglieho) vektorový formalismus dvojitě inferenčních stavů (DIVF). A dále pak roku 1964 (např. [[Yakir Aharonov]], který spolupracoval s Bohmem) je vytvořen dvoustavový vektorový formalismus (TSVF). Obdobnou časovou symetrii vykazuje i Wheeler–[[Feynman]]ova časově symetrická teorie, která (jako [[Machův princip]]) nemá jisté teoretické problémy. Ta v roce 1984 motivačně vedla i ke vzniku [[transakční interpretace]] kvantové mechaniky (TIQM).
* [[časově symetrická interpretace]] ([[Walter Schottky]] [[1921]]) je interpretace, ve které je nutno symetricky počítat i s vývojem v opačném směru toku času ([[teorie relativity]] je také symetrická vůči času). Později (v roce 1955) vytvořil [[Satosi Watanabe]] (studoval u de Broglieho) vektorový formalismus dvojitě inferenčních stavů (DIVF). A dále pak roku 1964 (např. [[Yakir Aharonov]], který spolupracoval s Bohmem) je vytvořen dvoustavový vektorový formalismus (TSVF). Obdobnou časovou symetrii vykazuje i Wheeler–[[Feynman]]ova časově symetrická teorie, která (jako [[Machův princip]]) nemá jisté teoretické problémy. Ta v roce 1984 motivačně vedla i ke vzniku [[transakční interpretace]] kvantové mechaniky (TIQM).
* [[souborová interpretace]] (též minimalistická, [[Max Born]] [[1926]]) je statistická a [[agnosticismus|agnostická]] interpretace.
* [[souborová interpretace]] (též minimalistická, [[Max Born]] [[1926]]) je statistická a [[agnosticismus|agnostická]] interpretace.
* [[Kodaňská interpretace]] (též ortodoxní nebo standardní interpretace, [[Niels Bohr]] [[1927]]–[[1935]]) - Nejznámější interpretace kvantové mechaniky, v níž při měření dochází k [[Redukce vlnové funkce|redukci vlnové funkce]] v souladu s postulátem o redukci vlnové funkce ([[John von Neumann]] se dokonce domníval, že kolaps vlnové funkce způsobuje vědomí expermentátora). Jedná se o [[pravděpodobnostní popis]]. [[Werner Heisenberg]] ([[habilitace]] u Maxe Borna), působící i v Kodani u Nielse Bohra, je pak proponentem statistické interpretace a ostatní interpretace považoval za nesmyslné.<ref>Olival Freire Jr., "Science and exile: David Bohm, the hot times of the Cold War, and his struggle for a new interpretation of quantum mechanics", ''Historical Studies on the Physical and Biological Sciences'', Volume 36, Number 1, 2005, pp. 31–35. ("I avow that the term ‘Copenhagen interpretation’ is not happy since it could suggest that there are other interpretations, like Bohm assumes. We agree, of course, that the other interpretations are nonsense, and I believe that this is clear in my book, and in previous papers. Anyway, I cannot now, unfortunately, change the book since the printing began enough time ago.")</ref> Na Solvayské konferenci v roce 1927, kdy [[Albert Einstein]] řekl, že „God does not play dice“ a Bohr mu odpověděl „Einstein, stop telling God what to do“, došlo k převládnutí kodaňské interpretace. Zde zastával Einstein (metafyzický [[vědecký realismus]]), aby [[vědecká metoda]] měla přísnější pravidla, ale zvítězil tehdy převládající [[instrumentalismus]] („antirealismus“). A tak tehdejší nedokonalost přístrojů vedla ke statistické interpretaci zákonitostí. Později i [[Erwin Schrödinger]] vyjádřil pochybnost se statistickou interpretací pomocí myšlenkového experimentu zvaného [[Schrödingerova kočka]].<ref>http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/schrodinger-nejen-kocka-ale-i-biologie/ - Schrödinger: nejen kočka, ale i biologie</ref>
* [[Kodaňská interpretace]] (též ortodoxní nebo standardní interpretace, [[Niels Bohr]] [[1927]]–[[1935]]) - Nejznámější interpretace kvantové mechaniky, v níž při měření dochází k [[Redukce vlnové funkce|redukci vlnové funkce]] v souladu s postulátem o redukci vlnové funkce ([[John von Neumann]] se dokonce domníval, že kolaps vlnové funkce způsobuje vědomí experimentátora). Jedná se o [[pravděpodobnostní popis]]. [[Werner Heisenberg]] ([[habilitace]] u Maxe Borna), působící i v Kodani u Nielse Bohra, je pak proponentem statistické interpretace a ostatní interpretace považoval za nesmyslné.<ref>Olival Freire Jr., "Science and exile: David Bohm, the hot times of the Cold War, and his struggle for a new interpretation of quantum mechanics", ''Historical Studies on the Physical and Biological Sciences'', Volume 36, Number 1, 2005, pp. 31–35. ("I avow that the term ‘Copenhagen interpretation’ is not happy since it could suggest that there are other interpretations, like Bohm assumes. We agree, of course, that the other interpretations are nonsense, and I believe that this is clear in my book, and in previous papers. Anyway, I cannot now, unfortunately, change the book since the printing began enough time ago.")</ref> Na Solvayské konferenci v roce 1927, kdy [[Albert Einstein]] řekl, že „God does not play dice“ a Bohr mu odpověděl „Einstein, stop telling God what to do“, došlo k převládnutí kodaňské interpretace. Zde zastával Einstein (metafyzický [[vědecký realismus]]), aby [[vědecká metoda]] měla přísnější pravidla, ale zvítězil tehdy převládající [[instrumentalismus]] („antirealismus“). A tak tehdejší nedokonalost přístrojů vedla ke statistické interpretaci zákonitostí. Později i [[Erwin Schrödinger]] vyjádřil pochybnost se statistickou interpretací pomocí myšlenkového experimentu zvaného [[Schrödingerova kočka]].<ref>http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/schrodinger-nejen-kocka-ale-i-biologie/ - Schrödinger: nejen kočka, ale i biologie</ref>
* [[de Broglie–Bohmova interpretace]] ([[Louis de Broglie]] ([[1927]]), [[David Bohm]] ([[1952]])) je teorie (někdy zvaná též teorie "pilotní vlny"<ref>http://math.mit.edu/~bush/?page_id=484 - Hydrodynamic quantum analogs</ref>), která je [[determinismus|deterministická]] a nelokální ("Bohmova mechanika"). Zastával ji i [[John Stewart Bell]] a podle [[Murray Gell-Mann]]a Bohr [[vymývání mozků|vymyl mozky]] celé generaci fyziků.<ref>http://phys.org/news/2014-09-fluid-mechanics-alternative-quantum-orthodoxy.html - Fluid mechanics suggests alternative to quantum orthodoxy</ref>
* [[de Broglie–Bohmova interpretace]] ([[Louis de Broglie]] ([[1927]]), [[David Bohm]] ([[1952]])) je teorie (někdy zvaná též teorie "pilotní vlny"<ref>http://math.mit.edu/~bush/?page_id=484 - Hydrodynamic quantum analogs</ref>), která je [[determinismus|deterministická]] a nelokální ("Bohmova mechanika"). Zastával ji i [[John Stewart Bell]] a podle [[Murray Gell-Mann]]a Bohr [[vymývání mozků|vymyl mozky]] celé generaci fyziků.<ref>http://phys.org/news/2014-09-fluid-mechanics-alternative-quantum-orthodoxy.html - Fluid mechanics suggests alternative to quantum orthodoxy</ref>
* [[Mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky|Mnohasvětová interpretace]] (Everett [[1957]]) - Interpretace, v níž měření nezpůsobí redukci vlnové funkce, ale způsobí rozdělení vesmíru na mnoho téměř identických vesmírů, které se liší pouze hodnotou naměřené veličiny. V této interpretaci je všechno možné (všechny varianty světa jsou reálné), což někteří fyzici považují za příliš extrémní. V roce 1970 interpretaci rozvinul Dieter Zeh na [[mnohamyslová interpretace|mnohamyslovou interpretaci]]. Zde dochází k výběru vesmíru v mysli pozorovatele.
* [[Mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky|Mnohasvětová interpretace]] ([[Hugh Everett]] [[1957]]) - Interpretace, v níž měření nezpůsobí redukci vlnové funkce, ale způsobí rozdělení vesmíru na mnoho téměř identických vesmírů, které se liší pouze hodnotou naměřené veličiny. V této interpretaci je všechno možné (všechny varianty světa jsou reálné), což někteří fyzici považují za příliš extrémní. V roce 1970 interpretaci rozvinul Dieter Zeh na [[mnohamyslová interpretace|mnohamyslovou interpretaci]]. Zde dochází k výběru vesmíru v mysli pozorovatele.
* [[Relační interpretace kvantové mechaniky|Relační interpretace]] (Rovelli [[1994]]<ref>ROVELLI, Carlo, ''Relational Relational Quantum Mechanics'' (1996) http://arxiv.org/abs/quant-ph/9609002</ref>)
* [[Relační interpretace kvantové mechaniky|Relační interpretace]] (Rovelli [[1994]]<ref>ROVELLI, Carlo, ''Relational Relational Quantum Mechanics'' (1996) http://arxiv.org/abs/quant-ph/9609002</ref>)
* [[Teorie dekoherence|Dekoherence]] - Interpretace, kde redukci vlnové funkce systému způsobuje interakce systému s prostředím.
* [[Teorie dekoherence|Dekoherence]] - Interpretace, kde redukci vlnové funkce systému způsobuje interakce systému s prostředím.

Verze z 14. 11. 2014, 16:56

Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě. Jedná se o interperetaci pojmů jako je vlnová funkce, experimentů jako je Youngův experiment či duality částice a vlnění.

Možnosti

Nejrozšířenější interpretace kvantové mechaniky jsou:

Kromě výše uvedených, existují i další méně rozšířené interpretace kvantové mechaniky, např. Konzistentní historie, Pondichery interpretace, atp. Postoje různých odborníků na jednotlivé otázky se stále značně liší.[6] Další možností je „instrumentalistická interpretace“, podle které se je třeba vzdát jakékoli interpretace. Podobnost lze spatřovat i ve výroku „Shut up and calculate!“, který pronesl buď Paul Dirac či Richard Feynman, ale pravděpodobně David Mermin.[7]

Současný vývoj

Nedávné experimenty ukazují na problémy kvantové mechaniky. Heisenbergův princip neurčitosti již není považován za platný v původní formulaci.[8] Bornovo pravidlo a princip superpozice stavů také vykazují nutnost revize.[9]

Reference

  1. ↑ Olival Freire Jr., "Science and exile: David Bohm, the hot times of the Cold War, and his struggle for a new interpretation of quantum mechanics", Historical Studies on the Physical and Biological Sciences, Volume 36, Number 1, 2005, pp. 31–35. ("I avow that the term ‘Copenhagen interpretation’ is not happy since it could suggest that there are other interpretations, like Bohm assumes. We agree, of course, that the other interpretations are nonsense, and I believe that this is clear in my book, and in previous papers. Anyway, I cannot now, unfortunately, change the book since the printing began enough time ago.")
  2. ↑ http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/schrodinger-nejen-kocka-ale-i-biologie/ - Schrödinger: nejen kočka, ale i biologie
  3. ↑ http://math.mit.edu/~bush/?page_id=484 - Hydrodynamic quantum analogs
  4. ↑ http://phys.org/news/2014-09-fluid-mechanics-alternative-quantum-orthodoxy.html - Fluid mechanics suggests alternative to quantum orthodoxy
  5. ↑ ROVELLI, Carlo, Relational Relational Quantum Mechanics (1996) http://arxiv.org/abs/quant-ph/9609002
  6. ↑ http://arxiv.org/pdf/1301.1069v1.pdf - A Snapshot of Foundational Attitudes Toward Quantum Mechanics
  7. ↑ http://scitation.aip.org/content/aip/magazine/physicstoday/article/57/5/10.1063/1.1768652 - Could feynman have said this?
  8. ↑ http://www.scientificamerican.com/article/heisenbergs-uncertainty-principle-is-not-dead/ - One Thing Is Certain: Heisenberg's Uncertainty Principle Is Not Dead
  9. ↑ http://phys.org/news/2014-10-superposition-revisited-resolution-double-slit-paradox.html - Superposition revisited: Proposed resolution of double-slit experiment paradox using Feynman path integral formalism
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Interpretace_kvantové_mechaniky&oldid=12006654“