Nejvyšší kontrolní úřad: Porovnání verzí
→Sídlo a budovy: překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
+commonscat |
||
Řádek 74: | Řádek 74: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Oficiální web}} |
* {{Oficiální web}} |
||
Verze z 14. 6. 2020, 18:50
Nejvyšší kontrolní úřad | |
---|---|
Budova NKÚ z vrcholu Lighthouse Towers | |
Zkratka | NKÚ ČR |
Vznik | 1993 |
Právní forma | organizační složka státu |
Sídlo | Jankovcova 1518/2, 170 04 Praha 7, Česko |
Prezident | Ing. Miloslav Kala |
Oficiální web | www |
Datová schránka | s3caayq |
IČO | 49370227 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislý orgán České republiky, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Byl zřízen po osamostatnění České republiky v roce 1993. V letech 1990–1992 existovalo Federální ministerstvo kontroly a republiková ministerstva kontroly pro Českou a Slovenskou republiku a bylo připravováno obnovení Nejvyššího kontrolního úřadu, navazujícího na tradici prvorepublikového Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
NKÚ je obecně upraven v Ústavě v samostatné hlavě páté (tedy mimo moc soudní, výkonnou a zákonodárnou), proto někdy bývá označován za „čtvrtý pilíř demokracie“ jako zárodek možné moci kontrolní. Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanovuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Sídlo a budovy
Úřad sídlí od roku 2007 v budově Tokovo v Praze-Holešovicích, u Libeňského mostu a holešovického přístavu. Nájemní smlouva mu měla skončit v březnu 2012.[1] Skupina PPF údajně za pronájem budovy a související služby inkasuje od Nejvyššího kontrolního úřadu asi 80 milionů korun ročně, vlastníci Petr Kellner a Jiří Šmejc však odmítli zveřejnit, kolik odvádějí na daních, protože prý jejich příjmy nepocházejí z obchodu se státem.[2]
NKÚ vydal v lednu 2011 tiskové prohlášení, že prezident NKÚ na základě opčního práva a na základě dlouhodobě trvajících jednání s Vládní dislokační komisí prodloužil nájem budovy Tokovo o 1,5 roku, tedy do září 2013, přičemž roční nájemné vychází z aktuální výše základního nájemného 44,15 mil. Kč za rok. Pro potřeby NKÚ je zde pronajato 9842 m² kancelářských a ostatních ploch, 393 m² skladů a 75 parkovacích stání.[3]
Poslanci kritizovali prezidenta NKÚ Františka Dohnala za to, že situaci neřešil. Ten se hájil tím, že nájem je jedinou možností, protože stát není schopný nabídnout úřadu žádnou svou budovu a výstavba a vybavení nové budovy by podle analýzy od firmy Knight Frank stály dohromady až 810 milionů korun.
V usnesení kontrolního výboru z 20. ledna 2011 se ale podle serveru Česká pozice konstatuje, že společnost Knight Frank byla ve střetu zájmů, protože zprostředkovává pronájem zbylých volných ploch v budově Tokovo.[1] Policie sjednávání nájmu prošetřovala pro podezření z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a případ odložila s tím, že se o tento trestný čin nejedná, státní zástupce pro Prahu 7 rozhodnutí policie akceptoval.[1]
Organizace úřadu
Mezi orgány NKÚ patří prezident, viceprezident, kolegium, senáty a Kárná komora Úřadu. Vnitřní pořádek upravuje organizační řád, jednací řády Kolegia, senátů a kárný řád.
V čele NKÚ stojí prezident, kterého spolu s viceprezidentem jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident republiky na 9 let; toto jmenování nepodléhá kontrasignaci vlády. Prvním prezidentem byl Lubomír Voleník, poté František Dohnal. V březnu 2013 vybrala Poslanecká sněmovna za kandidáta na prezidenta NKÚ Miloslava Kalu, který byl 22. března 2013 do této funkce jmenován prezidentem republiky.
Kolegium Úřadu tvoří prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu. Členy volí Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Úřadu. Jsou voleni bez časového omezení, jejich funkce zaniká:
- doručením rezignace Poslanecké sněmovně,
- dosažením věku 65 let,
- odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě rozhodnutí Kárné komory NKÚ,
- právní mocí rozsudku, jímž byl člen omezen ve svéprávnosti nebo odsouzen pro úmyslný trestný čin.
Členové Nejvyššího kontrolního úřadu skládají do rukou prezidenta republiky (prezident a viceprezident) či do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (ostatní) tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení.“[4]
Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu
Prezident
Miloslav Kala (od 22. března 2013)
Viceprezidentka
Zdeňka Horníková (od 11. dubna 2013)
Členové Kolegia
- Adolf Beznoska (od 14. března 2017)
- Pavel Hrnčíř (od 11. prosince 2009)
- Hana Hykšová (od 13. února 2014)
- Jiří Kalivoda (od 17. září 1993)
- Jan Kinšt (od 25. ledna 2018)
- Vladimír Koníček (od 4. prosince 2018)
- Josef Kubíček (od 10. června 2014)
- Jan Málek (od 21. června 2016)
- Petr Neuvirt (od 21. prosince 2010)
- Roman Procházka (od 25. ledna 2018)
- Hana Pýchová (od 24. října 2014)
- Daniel Reisiegel (od 30. dubna 2010)
- Jan Stárek (od 4. června 2015)
- Jaromíra Steidlová (od 16. listopadu 2006)
- Jan Vedral (od 25. dubna 2001)
Činnost
NKÚ pracuje buď v Kolegiu, nebo senátech složených ze tří a více členů Úřadu. V působnosti NKÚ je kontrola:
- hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti
- státní závěrečný účet ČR,
- plnění státního rozpočtu státu,
- hospodaření s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
- vydávání a umořování státních cenných papírů,
- zadávání státních zakázek,
- hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky
Reference
- ↑ a b c Policie odložila případ šéfa NKÚ a nájmu v budově Tokovo, České noviny, 12. 1. 2012
- ↑ Kateřina Menzelová: V PPF zapomněli na NKÚ, Česká pozice.cz, 6. 2. 2012
- ↑ NKÚ a pronájem budovy Tokovo Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Nejvyšší kontrolní úřad, tiskové prohlášení, 31. 1. 2011
- ↑ § 10 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nejvyšší kontrolní úřad na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky