Ústav národní paměti – Komise pro stíhání zločinů proti polskému národu (polskyInstytut Pamięci Narodowej – Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu, IPN) je výzkumný ústav ve Varšavě, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu, spáchanými v Polsku v letech 1939–1989. Jeho ředitelem byl v letech 2011–2016 historik Łukasz Kamiński.
Ústav zahájil svou činnost 1. července 2000. Jeho ředitele jmenuje a odvolává Sejm, chod úřadu je financován ze státního rozpočtu.[1]
Některé závěry IPN nebo jím publikované materiály roznítily v Polsku ostrou veřejnou debatu.[1] Jeden z nejvýbušnějších případů se týkal minulosti někdejšího zakladatele hnutí Solidarita a pozdějšího prezidenta země Lecha Wałęsy.
vyvraždění židovských obyvatel městečka Jedwabne v roce 1941
Sídlo IPN ve Varšavěnacistické experimenty s výrobou mýdla z lidských ostatků během 2. světové války v Gdaňsku[2]
minulost bývalého prezidenta Lecha Wałęsy – v letech 2008 a 2010 institut vydal publikace, podle nichž byl Wałęsa agentem komunistické tajné policie SB s krycím jménem Bolek. Wałęsa to však odmítá a polský Lustrační soud jej už v roce 2000 očistil. Dokumenty Státní bezpečnosti vypovídající o spolupráci vznikly podle Wałęsy za účelem jeho diskreditace v 80. letech a měly mj. zabránit tomu, aby dostal Nobelovu cenu za mír.[3]
minulost bývalého prezidenta Aleksandra Kwaśniewského – podle zjištění institutu byl zaregistrován jako agent komunistické tajné služby s krycím jménem Alek. Kwaśniewski to popřel, již v roce 2000 jej očistil soud.[4]
činnost prokurátorky Heleny Wolińské-Brus, která sehrála významnou roli v případech řady uvězněných nebo popravených lidí nepohodlných komunistickému režimu (mj. popraveného hrdiny protinacistického odboje Augusta Emila Fieldorfa) – institut třikrát žádal Velkou Británii o její vydání, vždy neúspěšně.
Polsko.jpg)
Jarosław Szarek
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Institut národní paměti na Wikimedia Commons 
