Přeskočit na obsah

Utahraptor ostrommaysorum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxUtahraptor ostrommaysorum
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 126 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCoelurosauria
ČeleďDromaeosauridae
RodUtahraptor
Kirkland, Gaston & Burge, 1993
Binomické jméno
U. ostrommaysorum
Kirkland, Gaston & Burge, 1993
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Utahraptor ostrommaysorum („Utažský lupič“) je největším známým zástupcem „srpodrápých“ dinosaurů z čeledi Dromaeosauridae. Žil v období geologického stupně barrem (spodní křída) asi před 126 (+-2,5) miliony let na území státu Utah (USA). Pravděpodobně žil a lovil ve smečkách.

Velikost

Obávané drápy na dolní končetině tohoto dravce měřily až 24 cm. Samotný teropod byl asi 5 až 7 metrů dlouhý[1] a vážil kolem 250 kg.[2] Podle jiných odhadů pak dosahoval délky asi 5,5 metru a hmotnosti kolem 300 kg.[3] Byl tedy mnohem větší a nebezpečnější než příbuzný a známější mongolský rod Velociraptor. Dosud nepopsané exempláře, uložené v depozitáři Brigham Young University, by mohly dosahovat délky dokonce až 12 metrů a hmotnosti 2,7 tuny.[4] Téměř stejné velikosti dorůstal dromeosaurid Dakotaraptor steini, žijící o 60 milionů let později. Tento zástupce fauny ekosystémů souvrství Hell Creek měl ale odlišnou stavbu těla a zřejmě nebyl tak mohutně stavěn.[5]

Objev

První fosílie tohoto dinosaura byly objeveny v lednu roku 1992 v Utahu talentovaným amatérským paleontologem Bobem Gastonem, který patřil do skupiny dr. Jamese Kirklanda z Dinamation Society. Název Utahraptor mu byl přiřazen Dr. Robertem T. Bakkerem. Ten proslavil tohoto dromeosaurida také románem Červený raptor (Raptor Red) z roku 1995. Nadměrně velcí velociraptoři z Jurského parku jsou údajně také inspirováni obřím utahraptorem. V souvrství Cedar Mountain na území Utahu byl objeven velký sedimentární blok s fosiliemi několika jedinců utahraptorů v různém ontogenetickém stupni vývoje.[6]

V populární kultuře

Utahraptor se kromě Bakkerova románu objevuje také v populárním vědeckém dokumentu Putování s dinosaury (Walking With Dinosaurs) z koprodukce BBC a rovněž ve stejnojmenné putovní show s modely dinosaurů (kde utahraptory ztvárňují loutkoherci). Další ztvárnění těchto obřích dromeosauridů přinesl také dokument Dinosaur Revolution z roku 2011. V roce 2018 bylo rozhodnuto, že Utahraptor se nejspíš stane státním dinosaurem Utahu.[7]

Reference

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 135 (anglicky)
  4. https://dinosaurusblog.com/2011/02/17/883219-utahraptor/
  5. http://dinosaurusblog.com/2015/11/05/dakotaraptor-zabijak-ve-stinu-tyranosaura/
  6. James I. Kirkland, Edward L. Simpson, Donald D. DeBlieux, Scott K. Madsen, Emily Bogner & Neil E. Tibert (2016). Depositional constraints on the Lower Cretaceous Stikes Quarry dinosaur site: Upper Yellow Cat Member, Cedar Mountain Formation, Utah. Palaios 31(9): 421-439; doi: 10.2110/palo.2016.041
  7. http://kuer.org/post/senate-gives-utahraptor-roar-approval#stream/0

Literatura

  • Kirkland, J.I., Burge, D., and Gaston, R. (1993). "A large dromaeosaur [Theropoda] from the Lower Cretaceous of Utah." Hunteria, 2(10): 1-16.
  • Turner, Alan H.; Pol, Diego; Clarke, Julia A.; Erickson, Gregory M.; and Norell, Mark (2007). "A basal dromaeosaurid and size evolution preceding avian flight". Science 317: 1378–1381. doi:10.1126/science.1144066.