Přeskočit na obsah

Advokátka Věra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Advokátka Věra
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka79 minut (2 320 metrů)
Žánrfilmová komedie
PředlohaVlasta Zemanová
(povídka Advokátka Věra)
ScénářVáclav Wasserman
Martin Frič
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleTruda Grosslichtová
Růžena Šlemrová
Theodor Pištěk
Oldřich Nový
Jaroslav Marvan
… více na Wikidatech
ProdukceJosef Stein
Antonín Procházka
HudbaJulius Kalaš
KameraFerdinand Pečenka
StřihJan Kohout
Zdeněk Gina Hašler
ZvukJosef Zora
Výroba a distribuce
Premiéra30. dubna 1937 (Československo)
Produkční společnostUfa
DistribuceUfa
Advokátka Věra na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Truda Grosslichtová, představitelka advokátky Věry, 1938

Advokátka Věra je česká filmová komedie z roku 1937, kterou režíroval Martin Frič s Trudou Grosslichtovou a Oldřichem Novým v hlavní roli.

Mladá začínající právnička si chce otevřít svoji vlastní advokátní kancelář. Její tatínek s tím souhlasí a poskytne jí na provoz kanceláře peníze s podmínkou, že do roka se musí osamostatnit a stát se finančně nezávislou, jinak, že se provdá za toho, koho jí on sám určí.

Mladé advokátce se klienti nijak nehrnou a i těch několik, kteří k ní zabloudí, ona sama svojí nešikovností vyžene pryč. Asi po 10 měsících bez práce je jí přidělena obhajoba ex offo mladého muže jménem Petr Kučera, který byl nalezen spící v neznámém luxusním autě. Věra se s energií sobě vlastní pustí do jeho obhajoby a dosáhne jeho propuštění, na krátkou dobu jej zaměstná ve své kanceláři, Petr Kučera však brzy sám odejde, neboť nemá co na práci a odejde hrát společně s kumpány karty do jedné hospody. Věra jej tam ale vyhledá a společně s Petrovými kumpány se vloupají do neznámé neobývané luxusní vily, kde spolu chvíli klábosí a pojídají občerstvení. Nakonec utečou v domnění, že se blíží policie.

Rok uteče a Věra se zamiluje do pobudy Petra Kučery, ale musí dodržet otcovu podmínku, provdat se za toho, koho jí on sám určí. Film končí happyendem, neboť se ukáže, že její milý Petr Kučera je starší syn konzula Rabocha, tedy ten, kterého jí otec určil za muže.

Truda Grosslichtová JUDr. Věra Donátová
Růžena Šlemrová Růžena Donátová, Věřina matka
Theodor Pištěk Jindřich Donát, Věřin otec
Oldřich Nový Petr Kučera zvaný Tygr, vlastním jménem Petr Raboch, syn konzula Rabocha
Bedřich Veverka Eman Pálený, Petrův společník
Ladislav H. Struna Dlouhý Gusta, Petrův společník
Bohuš Záhorský Franta Štístko, Petrův společník
Rudolf Deyl starší konzul Raboch
Stanislav Neumann Richard, syn konzula Rabocha
Jaroslav Marvan majitel koloniálu
Darja Hajská panská u Donátů Marie
Karel Veverka prezident soudu JUDr. Bašus
Alois Peterka vyšetřující soudce
Václav Trégl solicitátor Oktábec
Eman Fiala skladatel
Čeněk Šlégl básník Karel Benda
Jiří Hron malíř Jan Vrzal
Václav Vydra mladší sportovec
František Kreuzmann první klient advokátky Věry
Vladimír Pospíšil-Born bankéř Riant
Jan W. Speerger apač
František Filipovský apač

Filmová píseň

[editovat | editovat zdroj]

Oldřich Nový zde zpívá známou filmovou píseň Na děvče mi nesahej.

Další informace o filmu

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Monografie
  • BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Historie Československého filmu v obrazech 1930–1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966. 296 s. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodicích
  • Anon. Truda Grosslichtová: Jsem advokátka Věra... Kinorevue. Praha: Průmyslová tiskárna, 14. duben 1937, roč. 3, čís. 34, s. 148–149. ISSN 1214-5122. 
  • BROUSIL, Antonín Martin. O nový typ v našem filmu. Venkov. Praha: Novina, 4. květen 1937, roč. 32, čís. 104, s. 8. ISSN 1805-0905. 
  • BROŽ, Jaroslav. Advokátka Věra. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 4. květen 1937, roč. 14, čís. 104, s. 7. Dostupné online. ISSN 1804-9168. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]