Přeskočit na obsah

Ciro Immobile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ciro Immobile
Ciro Immobile (2023)
Ciro Immobile (2023)
Osobní informace
Datum narození20. února 1990 (34 let)
Místo narozeníTorre Annunziata, Itálie
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Klubové informace
Současný klub Beşiktaş
Číslo dresu17
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby*
2002–2005
2005–2007
2007–2010 		Salernitana
Sorrento
Juventus
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2007
2008–2010
2010–2011
2011
2011–2012
2012–2013
2013–2014
2014–2015
2015–2016
2016
2016–2024
2024–		 Sorrento
Juventus
→ Siena
→ Grosseto
→ Pescara
Janov
Turín
Borussia Dortmund
Sevilla
→ Turín
Lazio
Beşiktaş		 00000(0)
00300(0)
00400(1)
01600(1)
0370(28)
03300(5)
0330(22)
02400(3)
00800(2)
01400(5)
2700(169)
00300(3)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009–2010
2009–2013
2014–		 Itálie U20
Itálie U21
Itálie		 00600(0)
01600(8)
0570(17)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Zlatá medaile 2020 Itálie
Mistrovství Evropy U21
Stříbrná medaile 2013 Itálie
Liga národů UEFA
Bronzová medaile 2022/23 Itálie
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2018/19 Lazio
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 1. 9. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 1. 9. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciro Immobile (20. únor 1990, Torre Annunziata, Itálie) je italský fotbalový útočník, hrající za turecký Beşiktaş. Osm sezon odehrál za Lazio, kde vyhrál jednou domácí pohár (2018/19) a dvakrát domácí superpohár (2017, 2019). Celkem čtyřikrát se stal nejlepším střelcem Serie A (2013/14, 2017/18, 2019/20 a 2021/22). Po sezóně 2019/20 si za 36 gólů odnesl rovněž Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce Evropy jako první Ital a zároveň jako první hráč italské ligy od roku 2007. V roce 2021 překonal Silvia Piolu a stal se historicky nejgólovějším fotbalistou Lazia. V zahraničí nastupoval za Německý Dortmund a v španělské Seville.

Byl účastníkem MS 2014 v Brazílii.[1] a také ME (2016 a 2020, ve druhém případě byl u zisku zlaté medaile.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]

Dvanáctiletý Immobile hrál zprvu fotbal za celek Sorrento, odkud po šesti letech zamířil do Juventusu. Dva roky úspěšně trávil v Primaveře, soutěži hráčů do 20 let, kde s mládežnickým týmem vyhrál Torneo di Viareggio v letech 2009 a 2010. Roku 2010 se stal mimo jiné nejlepším střelcem Primavery.[2] Zahrál si také za první mužstvo v nejvyšší soutěži i Lize mistrů. Na hostování v Pescaře vedené Zdeňkem Zemanem pomohl týmu k vítězství v Serii B 2011/12 a s 28 góly byl nejlepším střelcem soutěže. Po sezoně přestoupil do Janova, kde strávil rok jako druhá volba za útočníkem Marcem Borriellem.[2] Odtud jej osvobodil přestup do Turína FC. Je prvním hráčem Turína, který se stal králem střelců od roku 1977, kdy vyhrál Francesco Graziani.[zdroj?]

Do Borussie Dortmund přestoupil po úspěšné sezóně v Turínu FC, kdy se stal se nejlepším střelcem Serie A ročníku 2013/14 s 22 brankami. Přišel jako náhrada za polského útočníka Roberta Lewandowského, který zamířil do Bayernu Mnichov. Immobile podepsal s BVB pětiletý kontrakt.[3] Před sezonou 2014/15 vyhrál s Borussií DFL-Supercup proti Bayernu Mnichov (výhra 2:0).[4][5]

Sevilla

[editovat | editovat zdroj]
Immobile hrající za Sevillu v Superpoháru UEFA (2015)

Dne 12. července 2015 se Immobile připojil k Seville na sezónní hostování poté, co ve své první sezoně v Borussia Dortmund vstřelil pouze tři góly v lize a celkem 10 gólů v 34 zápasech ve všech soutěžích.[6] Sevilla měla také možnost ho po hostování odkoupit. V klubu debutoval dne 11. srpna 2015, když nahradil Kevina Gameira v 80. minutě Superpoháru UEFA 2015 proti Barceloně, a asistoval u branky Jevhena Konopljanky, která poslala zápas do prodloužení; Barcelona však zápas vyhrála 5:4 po 120 minutách hry.[7]

31. července 2015 byl Immobile odnesen ze hřiště na nosítkách s kyslíkovou maskou a krční límcem poté, co v přátelském zápase proti Watfordu na Vicarage Road odehrál pouhých pět minut, po střetu se soupeřem. Byl převezen do nemocnice, ve které se ze zranění zotavil.[8] Později se zjistilo, že se jeho mu praskla nosní přepážka.[9] Dne 8. listopadu 2015 vstřelil Immobile svůj první gól za Sevillu v 36. minutě zápasu, ve kterém zvítězili v domácím prostředí 3:2 nad Realem Madrid.[10] V listopadu využila Sevilla opci již po pátém zápasu Cira v klubu. Dortmund dostal 11 milionů eur za přestup plus 3 miliony euro za hostování.[11]

Hostování v Turíně

[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. ledna 2016 se Immobile vrátil do Turína na hostování až do konce sezóny 2015/16.[12] O dva dny později, při svém debutu po návratu do klubu, vstřelil úvodní gól domácího zápasu proti Frosinone. 14. února opět skóroval, když dvěma góly pomohl porazit Palermo 3:1.[13] 22. března utrpěl svalové zranění v derby s Juventusem a do soutěžního zápasu se vrátil až za měsíc.[14]

Opět za Lazio

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se původně spekulovalo, že 26letý Immobile bude v Laziu ze Sevilly nejprve hostovat, nakonec se vyjednal trvalý přestup za částku 8,5 milionu eur.[15] Dne 21. srpna vstřelil gól hned při svém debutu v úvodním kole Serie A na hřišti Atalanty, kde Lazio vybojovalo tři body po výhře 4:3.[16] První ligovou sezónu po návratu do vlasti zakončil se 23 góly na kontě, více jich vstřelili jen Džeko, Belotti, Higuaín a Icardi.[17]

V ročníku 2017/18 se podruhé v kariéře stal nejlepším střelcem nejvyšší italské ligové soutěže, tentokráte mu náleželo dělené první místo s Maurem Icardim z Interu. Oba střelci zaznamenali 29 gólů celkově.[18]

Na úvod ligového ročníku 2019/20 proti Sampdorii Janov vstřelil dva góly, čímž přispěl k výhře 3:0 na janovské půdě.[19] Během 11. kola přispěl jedním gólem hlavou k výhře 2:1 na stadionu AC Milán. Pro Immobileho to byl jeho 100. gól ve dresu Lazia napříč všemi soutěžemi, a to v jeho 147. zápase.[20] V lednovém klání 20. kola proti Sampdorii se Immobile předvedl domácímu publiku třemi góly a přispěl k vítězství 5:1, které udrželo sérii 11 ligových vítězství Lazia v řadě.[21] Lazio na jaře pronásledovalo Juventus, na titul nakonec nedosáhlo. Immobile vstřelil 26. července při výhře 5:1 hattrick proti Hellasu Verona, dva góly dal z penalty.[22] Během posledního kola dohrávané Serie A dal gól Neapoli a se 36 góly se stal Capocannoniere, nejlepším střelcem ročníku před Cristianem Ronaldem. Vyrovnal tak počin Gonzala Higuaína ze sezóny 2015/16, který tehdy hrál právě za Neapol. Immobile si tak vystřílel Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce v Evropě.[23] To se fotbalistovi italské ligy podařilo naposledy roku 2007, kdy Zlatou kopačku získal Francesco Totti, legenda druhého římského týmu.[24] Lazio proti Neapoli prohrálo 1:3 a spadlo na čtvrté místo (o příčku níže byl rival AS Řím), která však zaručovalo Ligu mistrů v další sezóně rovněž.[25]

Na konci srpna roku 2020 prodloužil s klubem smlouvu do roku 2025.[26] Ve skupině Ligy mistrů narazil na svůj bývalý klub Borussii Dortmund a v zápase 20. října pomohl jedním gólem k úvodní domácí výhře 3:1.[27] Ve čtvrtém zápase skupiny proti Zenitu 24. listopadu dal góly dva, díky čemuž Lazio vyhrálo doma 3:1 a ani tentokrát neprohrálo.[28]

Když Lazio 30. října 2021 remizovalo 2:2 na hřišti Atalanty, vstřelil Immobile jeden z gólů římského klubu a vyrovnal počin Silvia Pioly. Piola za Lazio nastřílel 159 gólů, více gólů než tito dva fotbalisté nedal za Lazio nikdo v historii.[29] Sezónu 2021/22 zakončil opět jako nejlepší střelec italské ligy s bilancí 27 gólů za 31 zápasů a označení Capocannoniere si vysloužil již počtvrté jako první Ital v historii. Jediným střelcem soutěže v jejích dějinách stále Immobilem nepřekonaným byl legendární švédský útočník Gunnar Nordahl, který ovládl listinu střelců pětkrát.[30]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentoval Itálii na Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let 2013 v Izraeli, vstřelil gól ve finálovém zápase proti Španělsku, který Italové prohráli 2:4.[31]

V seniorské reprezentaci Itálie debutoval 5. března 2014 v přátelském utkání proti Španělsku (prohra 0:1).[32] Byl zařazen do širší nominace na mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, poté se dostal mezi třiadvacítku hráčů pro Mistrovství světa, jejíž složení oznámil trenér Cesare Prandelli 2. června.[33] 8. června vstřelil v přípravném utkání proti Fluminense FC, které Italové vyhráli 5:3, hattrick.[34] Na šampionátu však vyšel střelecky naprázdno: v utkání proti Anglii (výhra 2:1) střídal v 73 minutě Balotelliho, proti Kostarice (prohra 0:1) nehrál, do posledního zápasu skupiny proti Uruguayi (prohra 0:1 a vyřazení) nastoupil od začátku, v 71. minutě ho vystřídal Antonio Cassano.[35]

První reprezentační gól vstřelil 4. září 2014 ve 3. minutě přátelského utkání proti Nizozemsku, které Italové vyhráli 2:0.[zdroj?]

Dne 31. května 2016 byl Immobile jmenován do 23členného týmu Antonia Conteho pro Euro 2016.[36]

Mistrovství Evropy 2020

[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 2021 byl trenérem Robertem Mancinim nominován na odložené Mistrovství Evropy 2020 hrané kvůli pandemii covidu-19 v létě roku 2021. Immobile byl jedním ze sedmi fotbalistů, kteří se roku 2016 účastnili předchozího mistrovství ve Francii.[37] Úvodní zápas šampionátu 11. června skončil výhrou Itálie 3:0 nad Tureckem před vlastními diváky Stadio Olimpico. Immobile vstřelil druhý gól a asistoval u třetího gólu Lorenza Insigneho.[38] Ve druhém skupinovém zápase zpečetil 16. června třetím gólem výhru 3:0 nad Švýcarskem.[39] V semifinále 6. července asistoval Federicu Chiesovi při prvním gólu tohoto střetnutí, následně byl střídán Domenicem Berardim. Španělsko vyrovnalo na 1:1 a zápas nerozhodlo ani prodloužení, Itálie však uspěla 4:2 v penaltovém rozstřelu.[40] Proti Anglii hrající finále na domácí půdě odehrál 11. července úvodních 55 minut, posléze opět střídán Berardim. Itálie dohnala manko 0:1 a i finále dospělo do prodloužení, které o vítězi nerozhodlo. Manciniho svěřenci zvládli penaltový rozstřel 3:2 a stali se evropskými mistry.[41]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
2006/07 Sorrento Serie C2 0 0 - 0 0 - 0 0 1 0
2008/09 Juventus Serie A 1 0 IP 0 0 LM 0 0 1 0
2009/10 Serie A 2 0 IP 1 0 LM 1 0 4 0
Celkem za Juventus 3 0 - 1 0 - 1 0 5 0
2010/11 Siena Serie B 4 1 IP 2 1 - 0 0 6 2
2011 Grosseto Serie B 16 1 - 0 0 - 0 0 16 1
2011/12 Pescara Serie B 37 28 IP 0 0 - 0 0 37 28
2012/13 Janov Serie A 33 5 IP 1 0 - 0 0 34 5
2013/14 Turín Serie A 33 22 IP 1 1 - 0 0 34 23
2014/15 Borussia Dortmund Bundesliga 24 3 NP+NS 3+1 3 LM 6 4 34 10
2015/16 Sevilla Primera División 8 2 ŠP 3 2 LM+ES 3+1 0 15 4
2016 Turín Serie A 14 5 - 0 0 - 0 0 14 5
Celkem za Turín 47 27 - 1 1 - 0 0 48 28
2016/17 Lazio Serie A 36 23 IP 5 3 - 0 0 41 26
2017/18 Serie A 33 29 IP+IS 4+1 2+2 EL 9 8 47 41
2018/19 Serie A 36 15 IP 5 3 EL 5 1 46 19
2019/20 Serie A 37 36 IP+IS 2+1 1+0 EL 4 2 44 39
2020/21 Serie A 35 20 IP 1 0 LM 5 5 41 25
2021/22 Serie A 31 27 IP 2 1 EL 7 4 40 32
2022/23 Serie A 31 12 IP 1 0 EL+EKL 4+2 1+1 38 14
2023/24 Serie A 31 7 IP+IS 3+1 0 LM 8 4 43 11
Celkem za Lazio 270 169 - 26 12 - 44 26 340 207
2024/25 Beşiktaş Süper Lig ? ? TP+TS ?+1 ?+2 EL ? ? 1+ 2+
Celkově 442 237 - 39 21 - 54 30 535 285

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 2014 1 zápas ve skupině D 15. 6. Anglie Anglie 17 0 2:1[42]
3 zápas ve skupině D 24. 6. Uruguay Uruguay 71 0 0:1[43]
ME 2016 1 zápas ve skupině E 13. 6. Belgie Belgie 15 0 2:0[44]
3 zápas ve skupině E 22. 6. Irsko Irsko 74 0 0:1[45]
ME 2020 Zlatá medaile 1 zápas ve skupině A 11. 6. Turecko Turecko 81 1 3:0[46]
2 zápas ve skupině A 16. 6. Švýcarsko Švýcarsko 90 1 3:0[47]
Osmifinále 26. 6. Rakousko Rakousko 84 0 2:1 v prodl.[48]
Čtvrtfinále 2. 7. Belgie Belgie 74 0 2:1[49]
Semifinále 6. 7. Španělsko Španělsko 62 0 1:1 (4:2 na pen.)[50]
Finále 11. 7. Anglie Anglie 55 0 0:0 (4:3 na pen.)[51]

Reprezentační branky

[editovat | editovat zdroj]
Branky za A-tým Itálii
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
010 4. 9. 2014 Stadio San Nicola, Bari, Itálie Nizozemsko 1:0 Itálie 2:0 Nizozemsko Přátelské utkání
02 5. 9. 2016 Stadion Sammy Ofer, Haifa, Izrael Izrael 1:3 Izrael 1:3 Itálie Kvalifikace na MS 2018
03 9. 10. 2016 Národní aréna Toše Proeski, Skopje, Severní Makedonie Severní Makedonie 2:2 Severní Makedonie 2:3 Itálie Kvalifikace na MS 2018
04 9. 10. 2016 Národní aréna Toše Proeski, Skopje, Severní Makedonie Severní Makedonie 2:3 Severní Makedonie 2:3 Itálie Kvalifikace na MS 2018
05 12. 11. 2016 Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko 0:2 Lichtenštejnsko 0:4 Itálie Kvalifikace na MS 2018
06 24. 3. 2017 Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie Nizozemsko 2:0 Itálie 2:0 Albánie Kvalifikace na MS 2018
07 5. 9. 2017 Stadio Giglio, Reggio Emilia, Itálie Izrael 1:0 Itálie 1:0 Izrael Kvalifikace na MS 2018
08 8. 9. 2019 Stadion Tampere, Tampere, Finsko Finsko 0:1 Finsko 1:2 Itálie Kvalifikace na ME 2020
09 18. 11. 2019 Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie Arménie 1:0 Itálie 9:1 Arménie Kvalifikace na ME 2020
010 18. 11. 2019 Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie Arménie 4:0 Itálie 9:1 Arménie Kvalifikace na ME 2020
011 25. 3. 2021 Stadio Ennio Tardini, Parma, Itálie Severní Irsko 2:0 Itálie 2:0 Severní Irsko Kvalifikace na MS 2022
012 31. 3. 2021 LFF stadionas, Vilnius, Litva Litva 0:2 Litva 0:2 Itálie Kvalifikace na MS 2022
013 4. 6. 2021 Stadio Renato Dall'Ara, Boloňa, Itálie Česko 1:0 Itálie 4:0 Česko Přátelské utkání
014 11. 6. 2021 Stadio Olimpico, Řím, Itálie Turecko 0:2 Turecko 0:3 Itálie Mistrovství Evropy 2020
015 16. 6. 2021 Stadio Olimpico, Řím, Itálie Švýcarsko 3:0 Itálie 3:0 Švýcarsko Mistrovství Evropy 2020
016 15. 6. 2023 De Grolsch Veste, Enschede, Nizozemsko Španělsko 1:1 Španělsko 2:1 Itálie LN UEFA 2022/2023 – finálový turnaj (semifinále)
017 9. 9. 2023 Národní aréna Toše Proeski, Skopje, Severní Makedonie Severní Makedonie 0:1 Severní Makedonie 1:1 Itálie Kvalifikace na ME 2024

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Hráčské

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

Pescara: 2011/12

Lazio: 2018/19

Lazio: 2017, 2019

Dortmund: 2014

Besiktas: 2024

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Řád zásluh o Italskou republiku (16.7. 2021) z podnětu prezidenta Itálie [58]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 11. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  2. ↑ a b c DIGBY, Adam. Everything you need to know about… Ciro Immobile. FourFourTwo.com [online]. 2014-04-08 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Talian Immobile podpísal na päť rokov v Borussii Dortmund, SME.sk, citováno 3. 6. 2014 (slovensky)
  4. ↑ Guardiola skúšal nový systém, Superpohár vyhral Dortmund, SME.sk, citováno 13. 8. 2014 (slovensky)
  5. ↑ Dortmund - Bayern 2:0 Borussia zdolala i díky brance Spidermana Bayern a vybojovala německý Superpohár, Sport.cz, citováno 13. 8. 2014
  6. ↑ Borussia Dortmund striker Ciro Immobile heading to Sevilla. ESPN. 12 July 2015. Dostupné online [cit. 12 July 2015]. 
  7. ↑ Pedro is Barcelona's UEFA Super Cup hero again [online]. UEFA.com, 11 August 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Immobile stretchered off – Football Italia [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Immobile: 'It's just a knock' [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  10. ↑ Immobile back to scoring [online]. Football Italia, 9 November 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Sevilla to buy Immobile [online]. Football Italia, 12 November 2015 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bentornato Ciro! [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 January 2016. 
  13. ↑ Palermo vs. Torino – 14 February 2016 – Soccerway [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Immobile out for a month [online]. Football Italia, 22 March 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ Official: Immobile joins Lazio. football-italia.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Atalanta 3-4 Lazio. legaseriea.it [online]. 2016-08-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (italsky) 
  17. ↑ CREEK, Stephen. Roma striker Dzeko wins Serie A Capocannoniere. Goal.com [online]. 2017-05-29 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ DI MAGGIO, Roberto; KRAMARSIC, Igor; NOVELLO, Alberto. Italy - Serie A Top Scorers. RSSSF [online]. Rev. 2019-06-06 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Lazio hladce přejelo Sampdorii na její půdě. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  20. ↑ Immobile celebrates Lazio Century. football-italia.net [online]. 2019-11-03 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Lazio 5-1 Sampdoria. BBC [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Juve claim ninth Serie A title in a row. yahoo! sports [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  23. ↑ Ciro Immobile matches Serie A scoring record with 36th goal. sportsnet.ca [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b Immobile se prostřílel do historie. Když věříte, někdy se sny splní, tvrdí. ČT Sport [online]. 2020-08-02 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  25. ↑ DI MAGGIO, Roberto; STOKKERMANS, Karel. Italy 2019/20. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ PROLIFIC CIRO IMMOBILE EXTENDS LAZIO CONTRACT TO 2025. Eurosport.com [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Lazio 3–1 Borussia Dortmund. BBC Sport [online]. 2020-10-20 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ CIRO IMMOBILE DOUBLE HELPS LAZIO MOVE CLOSER TO KNOCKOUT STAGE WITH ZENIT WIN. Eurosport.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ CAMPANALE, Susy. Immobile equals Piola’s Lazio club record. football-italia.net [online]. 2021-10-30 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ a b KASIEWICZ, Stephen. Immobile: the goal king of Serie A. football-italia.net [online]. 2022-05-23 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Italy 2-4 Spain. UEFA [online]. 2013-06-18 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  33. ↑ World Cup 2014: Italy omit Giuseppe Rossi from final squad. BBC Sport [online]. 2014-06-01 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ CALLAGHAN, Joe. Fluminense 3-5 Italy: Ciro Immobile bags hat-trick as Azzurri lay down marker ahead of World Cup opener against England. Daily Mail [online]. 2014-06-08 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-18. 
  36. ↑ OFFICIAL: Italy squad for Euro 2016 | Football Italia. www.football-italia.net [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-17. 
  37. ↑ Mancini names uncapped striker Raspadori in final Italy Euro 2020 squad. Reuters [online]. 2021-06-02 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ CAMPANALE, Susy. Turkey 0-3 Italy: Azzurri dominate Euro 2020 debut. football-italia.net [online]. 2021-06-11 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ CRITCHLEY, Mark. Manuel Locatelli dazzles as Italy dominate Switzerland to reach Euro 2020 last 16. The Independent [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ BEGLEY, Emlyn. Italy beat Spain on penalties to reach final. BBC Sport [online]. 2021-07-06 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ MCNULTY, Phil. England lose shootout in Euro 2020 final. BBC Sport [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2384335
  43. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2384318
  44. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2645642
  45. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2645666
  46. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3287199
  47. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3287207
  48. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3586029
  49. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3590599
  50. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3605575
  51. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3605575
  52. ↑ a b c d e f Ciro Immobile – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ MORK, Martin. Dybala named Serie A’s MVP. football-italia.net [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Álvaro Gonçalves. Pirlo considerado o jogador do ano na Serie A. zerozero.pt [online]. 2014-12-15 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (portugalsky) 
  55. ↑ Susy Campanale. Serie A Team of 2017-18. football-italia.net [online]. 2018-12-03 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ UEFA Europa League Squad of the 2017/18 Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-17 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ https://www.quirinale.it/elementi/59113

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hráčská kariéra
Zlatá medaile Coppa Italia 2018/2019 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2017 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2019 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2014 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Reprezentační kariéra
Mistrovství světa 2014 – Itálie Itálie
Hráči
Trenér
Mistrovství Evropy 2016 – Itálie Itálie
Hráči
Trenér
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
Itálie Zlatá medaile
Anglie Stříbrná medaile
Španělsko Bronzová medaile
Dánsko Bronzová medaile
Nejlepší střelci italské fotbalové ligy (Serie A)
Campionato Italiano di Football
Bosio+Leaver (1898) • Weber (1899) • Bosio (1900) • Malvano (1901) • Pasteur (1902) • Malvano (1903)
Prima Categoria
Streule (1904) • Pollak (1905) • Pedroni (1906) • Kämpfer (1907) • Neznámý (1908) • Pizzi (1909) • Neznámý (1909/10) • Neznámý (1910/11) • Neznámý (1911/12) • Neznámý (1912/13) • Neznámý (1913/14) • Neznámý (1914/15) • Neznámý (1919/20) • Neznámý (1920/21) • Neznámý (1921/22)
Prima Divisione
Divisione Nazionale
Serie A
Divisione Nazionale
Serie A
V. Mazzola (1946/47) • Boniperti (1947/48) • Nyers (1948/49) • Nordahl (1949/50 • 1950/51) • Hansen (1951/52) • Nordahl (1952/53 • 1953/54 • 1954/55) • Pivatelli (1955/56) • da Costa (1956/57) • Charles (1957/58) • Angelillo (1958/59) • Sívori (1959/60) • Brighenti (1960/61) • Altafini+Milani (1961/62) • Nielsen+Manfredini (1962/63) • Nielsen (1963/64) • Orlando & S. Mazzola (1964/65) • Vinício (1965/66) • Riva (1966/67) • Prati (1967/68) • Riva (1968/69 • 1969/70) • Boninsegna (1970/71 • 1971/72) • Pulici+Rivera+Savoldi (1972/73) • Chinaglia (1973/74) • Pulici (1974/75 • 1975/76) • Graziani (1976/77) • Rossi (1977/78) • Giordano (1978/79) • Bettega (1979/80) • Pruzzo (1980/81 • 1981/82) • Platini (1982/83 • 1983/84 • 1984/85) • Pruzzo (1985/86) • Virdis (1986/87) • Maradona (1987/88) • Serena (1988/89) • van Basten (1989/90) • Vialli (1990/91) • van Basten (1991/92) • Signori (1992/93 • 1993/94) • Batistuta (1994/95) • Signori+Protti (1995/96) • Inzaghi (1996/97) • Bierhoff (1997/98) • Amoroso (1998/99) • Ševčenko (1999/00) • Crespo (2000/01) • Trezeguet+Hübner (2001/02) • Vieri (2002/03 • Ševčenko (2003/04) • Lucarelli (2004/05) • Toni (2005/06) • Totti (2006/07) • Del Piero (2007/08) • Ibrahimović (2008/09) • Di Natale (2009/10 • 2010/11) • Ibrahimović (2011/12) • Cavani (2012/13) • Immobile (2013/14) • Toni+Icardi (2014/15) • Higuaín (2015/16) • Džeko (2016/17) • Immobile+Icardi (2017/18) • Quagliarella (2018/19) • Immobile (2019/20) • C. Ronaldo (2020/21) • Immobile (2021/22) • Osimhen (2022/23) • Lautaro Martínez (2023/24)
Zlatá kopačka
1968 Eusébio • 1969 Petar Žekov • 1970 Gerd Müller • 1971 Josip Skoblar • 1972 Gerd Müller • 1973 Eusébio • 1974 Héctor Yazalde • 1975 Dudu Georgescu • 1976 Sotiris Kaiafas • 1977 Dudu Georgescu • 1978 Hans Krankl • 1979 Kees Kist • 1980 Erwin Vandenbergh • 1981 Georgi Slavkov • 1982 Wim Kieft • 1983 Fernando Gomes • 1984 Ian Rush • 1985 Fernando Gomes • 1986 Marco van Basten • 1987 Rodion Cămătaru/Toni Polster • 1988 Tanju Çolak • 1989 Dorin Mateuț • 1990 Hugo Sánchez a Christo Stoičkov • 1991 Darko Pančev • 1997 Ronaldo • 1998 Nikos Machlas • 1999 Mário Jardel • 2000 Kevin Phillips • 2001 Henrik Larsson • 2002 Mário Jardel • 2003 Roy Makaay • 2004 Thierry Henry • 2005 Diego Forlán a Thierry Henry • 2006 Luca Toni • 2007 Francesco Totti • 2008 Cristiano Ronaldo • 2009 Diego Forlán • 2010 Lionel Messi • 2011 Cristiano Ronaldo • 2012 Lionel Messi • 2013 Lionel Messi • 2014 Cristiano Ronaldo / Luis Suárez • 2015 Cristiano Ronaldo • 2016 Luis Suárez • 2017 Lionel Messi • 2018 Lionel Messi • 2019 Lionel Messi • 2020 Ciro Immobile • 2021 Robert Lewandowski • 2022 Robert Lewandowski • 2023 Erling Haaland
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ciro_Immobile&oldid=24276506“