zločin

zločin (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	zločin	zločiny
Genitiv	zločinu	zločinů
Dativ	zločinu	zločinům
Akkusativ	zločin	zločiny
Vokativ	zločine	zločiny
Lokativ	zločinu	zločinech
Instrumental	zločinem	zločiny

Worttrennung:

zlo·čin

Aussprache:

IPA: [ˈzlɔt͡ʃɪn]

Hörbeispiele:  zločin ^(Info)

Bedeutungen:

[1] besonders schwere Straftat; Verbrechen

Sinnverwandte Wörter:

[1] přečin, přestupek

Beispiele:

[1] Vražda je nejtěžší zločin.

Mord ist das schwerste Verbrechen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dopustit se zločinu — ein Verbrechen begehen/verüben; oběť zločinu — Verbrechensopfer

Wortfamilie:

zločinec, zločinnost, zločinný

Übersetzungen

 [1] besonders schwere Straftat; Verbrechen

Deutsch: Verbrechen n Englisch: crime → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zločin“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zločin“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „zločin“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „zločin“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „zločin“