Mansarda: Porovnání verzí
m oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
→Odkazy: Přesun šablony „Commonscat“ mezi „Externí odkazy“. |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Mansarda. Sv. 16, str. 783 |
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Mansarda. Sv. 16, str. 783 |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Krov]] |
* [[Krov]] |
||
* [[Střecha]] |
* [[Střecha]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{Střechy}} |
{{Střechy}} |
||
Verze z 10. 3. 2015, 11:16
Mansarda je obytný prostor nebo malý byt v podkroví, v užším významu („pravá mansarda“) jen v domě s mansardovou střechou. Naopak v širším smyslu může mansarda znamenat i celé obyvatelné podkroví vůbec.
Historie
U velkých barokních paláců nebylo snadné postavit sedlovou střechu, protože trámy krokví musely být velmi dlouhé. Proto už v 16. století začali někteří architekti navrhovat lomené sedlové a valbové střechy s dvojím různým sklonem střechy. Jedním z nejstarších příkladů je palác Louvre v Paříži (kolem 1550). Tento typ pak proslavil francouzský architekt François Mansart (1598-1666), podle něhož se mansardy jmenují. Od poloviny 18. století jsou tyto střechy i v Česku běžné, například u zámků, klášterů a farních budov. V 19. století se užívaly i u činžovních domů, protože využívaly prostor pod krovem. Odtud se význam slova rozšířil i na podkrovní pokojíky a chudé byty vůbec, a protože v nich často bydleli studenti a umělci, odehrává se řada básní a povídek právě v mansardách.[1]
Mansardová střecha
Princip mansardové střechy je vidět na obrázku. Krokve jsou lomené s větším a menším sklonem a kleštiny i vaznice jsou posunuty výš, právě do roviny tohoto zlomu. Tím pod nimi vznikl velký volný prostor, který se dal využít a zastavět. Mansardové pokojíky měly v typickém případě mírně skosenou vnější stěnu a výrazný okenní výklenek, jehož čelní stěna stála na obvodové stěně budovy. Jinak se pravá mansardová střecha vyznačuje právě tím, že už i její spodní část ustupuje za rovinu fasády, kdežto tzv. nepravá mansardová střecha je ve skutečnosti sedlová nebo valbová střecha, na niž dole navazuje taškové obložení vrchního patra budovy. To naopak vystupuje vůči fasádě dopředu. Mansardové střechy se kryly taškami nebo prejzy, někdy i břidlicí, šindelem nebo došky.
Galerie
-
Palác Kinských v Praze s mansardovou střechou -
Mansardová střecha s okenními výstupky -
Fara v Ondřejově (1778)
.png)
Odkazy
Reference
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Mansarda.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Mansarda. Sv. 16, str. 783
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mansarda na Wikimedia Commons
