Přeskočit na obsah

Phil Ochs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Phil Ochs
Phil Ochs (1975)
Phil Ochs (1975)
Základní informace
Rodné jménoPhilip David Ochs
Narození19. prosince 1940
El Paso
Úmrtí9. dubna 1976 (ve věku 35 let)
Far Rockaway
Příčina úmrtíoběšení
Žánryfolk, protestní píseň, folk rock, singer-songwriter music a barokní pop
Povolánípísničkář, zpěvák, autor písní, kytarista a básník
Nástrojekytara, hlas a klarinet
VydavateléElektra Records
A&M Records
Významná dílaI Ain't Marching Anymore
Webweb.cecs.pdx.edu/~trent/ochs/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Phil Ochs, celým jménem Philip David Ochs (19. prosince 1940 El Paso9. dubna 1976 New York) byl americký folkový písničkář židovského původu, autor a interpret protestních písní.

Vyrůstal v Columbusu, kde hrál na klarinet v orchestru Capital University a studoval žurnalistiku na Ohijské státní univerzitě. Na jeho hudební vývoj měli vliv Woody Guthrie, Pete Seeger, Elvis Presley a Faron Young. Od roku 1962 vystupoval v Greenwich Village jako pouliční hudebník s kytarou Gibson J-45, v roce 1963 prorazil díky vystoupením na Newport Folk Festivalu a na setkání folkařů v Carnegie Hall, o rok později vydal první desku u firmy Elektra Records. Ochs se označoval jako „zpívající novinář“, protože ve svých skladbách reagoval na aktuální události, zastával radikálně levicové názory, byl odpůrcem války ve Vietnamu. K jeho nejúspěšnějším písním, které přebírali také další interpreti (např. Joan Baez, John Denver nebo Wyclef Jean), patřily „I Ain't Marching Anymore“, „Love Me, I'm a Liberal“, „Draft Dodger Rag“, „Power and the Glory“ a „The War Is Over“. Byl výraznou postavou americké kontrakultury 60. let, vynikal jedovatým humorem a originálním stylem zpěvu. Přispíval také do časopisu Broadside, patřil k zakladatelům Youth International Party, podporoval tzv. Chicagskou sedmičku obviněnou z organizování pouličních nepokojů v srpnu 1968, navštívil Chile, kde se setkal se Salvadorem Allendem a Víctorem Jarou.

Deziluze z politického vývoje po nástupu republikánů k moci v roce 1968 i obavy z pronásledování ze strany CIA vedly ke zhoršení Ochsova psychického stavu, byl závislý na lécích a alkoholu, lékaři mu diagnostikovali bipolární afektivní poruchu. V roce 1976 se oběsil v domě své sestry v newyorské čtvrti Far Rockaway.[1]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • All the News That's Fit to Sing (Elektra, 1964)
  • I Ain't Marching Anymore (Elektra, 1965)
  • Phil Ochs in Concert (Elektra, 1966)
  • Pleasures of the Harbor (A&M, 1967)
  • Tape from California (A&M, 1968)
  • Rehearsals for Retirement (A&M, 1969)
  • Greatest Hits (A&M, 1970)
  • Gunfight at Carnegie Hall (A&M Canada, 1975)
  • There and Now: Live in Vancouver 1968 (Rhino, 1991)
  1. HRABALÍK, Petr: Folk a folk rock 60. let. Internetová encyklopedie rocku, www.ceskatelevize.cz Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]