Přeskočit na obsah

Stodenní ofenzíva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stodenní ofenzíva
konflikt: První světová válka, západní fronta
Postup Dohody během Stodenní ofenzívy
Postup Dohody během Stodenní ofenzívy

Trvání8. srpna11. listopadu 1918
MístoPikardie, Belgie
Souřadnice
Výsledekdrtivé vítězství Dohody
  • zhroucení západní fronty
  • kolaps Německého císařství
  • konec první světové války
Strany
Francie Francie
Spojené království Velká Británie
USA Spojené státy
Belgie Belgie
Vlajka Kanady 1868 Kanada
Vlajka Jihoafrické unie Jihoafrická unie
Austrálie Austrálie
Nový Zéland Nový Zéland
Vlajka Itálie Itálie
Portugalsko Portugalsko
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Velitelé
Francie Ferdinand Foch
Francie Philippe Pétain
Spojené království Douglas Haig
USA John J. Pershing
Belgie Albert I. Belgický
Německá říše Paul von Hindenburg
Německá říše Erich Ludendorff
Německá říše Wilhelm Groener

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stodenní ofenzíva (německy Hunderttageoffensive, anglicky Hundred Days Offensive, francouzsky Offensive des Cent-Jours) byla sérií velkých ofenzív států Dohody na západní frontě probíhajících od 8. srpna 1918 až do konce první světové války. Za počátek Stodenní ofenzívy je pokládána bitva u Amiens, v níž se Britům 8. až 12. srpna podařilo prolomit německé linie, načež Dohoda vytlačila Centrální mocnosti z pozic, které dobyly během jarní ofenzívy. Erich Ludendorff po zprávách o této porážce nazval 8. srpen černým dnem německé armády.[1] Němci se stáhli na Hindenburgovu linii, kterou však vojska Dohody rovněž prolomila. V důsledku postupující ofenzívy Dohody a revoluci, jež vypukla ve vyčerpaném německém zázemí, došlo ke zhroucení Německého císařství. Zástupci Německa podepsali se státy Dohody příměří z Compiègne, které vstoupilo v platnost 11. listopadu v 11 hodin, čímž byly boje první světové války ukončeny.

  1. WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. S. 171 – 172. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]