Přeskočit na obsah

Všeobecné volby ve Spojeném království 1923

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Všeobecné volby ve Spojeném království 1923
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Druh volebvšeobecné
Volební termín6. prosince 1923
Předchozí volby1922
Následující volby1924
Volební účast71,1 %
Výsledky
Celkem 615 poslanců v Dolní sněmovně
pro většinu třeba 308
Stanley Baldwin Ramsay MacDonald Herbert Henry Asquith
Stanley Baldwin Ramsay MacDonald Herbert Henry Asquith
volební lídr volební lídr volební lídr
Konzervativní strana Labouristická strana Liberální strana
předchozí volby
344 mandátů (38,5%)
předchozí volby
142 mandátů (29,7%)
předchozí volby
115 mandátů (28,8%)[p 1]
5 286 159 hlasů 4 267 831 hlasů 4 129 922 hlasů
38,0 % 30,7 % 29,7 %
258  mandátů 191  mandátů 158  mandátů
86 49 43
Výsledky voleb podle volebních obvodů
Výsledky voleb podle volebních obvodů
Složení  Dolní sněmovny po volbách
Složení  Dolní sněmovny po volbách
Premiér
Před volbamiStanley Baldwin,
Konzervativci
Po volbáchRamsay MacDonald,
Labouristé

Všeobecné volby ve Spojeném království 1923 se konaly 6. prosince 1923 a skončily patem, když všechny tři velké strany (Konzervativní, Labouristická a Liberální) získaly obdobný počet mandátů. Konzervativní vláda Stanleyho Baldwina je vypsala, aby získala mandát k zavedení ochranných cel; to se nepodařilo a nový parlament vládě vyslovil nedůvěru.

Premiér a vůdce Konzervativní strany Stanley Baldwin

V květnu roku 1923 rezignoval konzervativní premiér Andrew Bonar Law a byl nahrazen Stanley Baldwinem. Baldwinova vláda se rozhodla zvýšením celní bariéry čelit nezaměstnanosti, Bonar Law nicméně dříve slíbil, že takovýto krok by musel být schválen všelidovým hlasováním. Baldwin se proto rozhodl riskovat a požádal krále o vypsání všeobecných voleb.[1]

Liberálové a labouristé prohlásili clo za danění potravin a byli silně proti novým tarifům. Liberální strana pod vedením H. H. Asquitha se za obranou laissez faire znovu sjednotila s Národně liberální stranou Davida Lloyd George; vzájemné antipatie obou mužů ale pod povrchem přetrvávaly.

Výsledek voleb byl jasným patem, když konzervativci spadli na 258 křesel, v závěsu následovaní labouristy se 191 a liberály se 158. Liberální strana na svojí stranu získala konzervativce věrné volnému obchodu, dobyla četné v minulých letech ztracené pozice a uspěla i v okrscích, kde se to zdálo nemožné. Labouristická strana dosáhla nejlepšího volebního výsledku ve své dosavadní historii.[2]

Všeobecně se očekávalo, že liberálové podpoří stávající Baldwinův kabinet; Asquith se ale vydal cestou tolerance labouristické vlády s tím, že jí fakticky bude mít pod kontrolou. V lednu 1924 tedy nastoupila vláda lídra labouristů Ramsaye MacDonalda jako vůbec první socialistická vláda Spojeného království. Tento kabinet nicméně vydržel jen 9 měsíců a na podzim mu byla vyslovena nedůvěra, což otevřelo cestu k novým volbám v listopadu 1924.[3]

258 191 158 8
Konzervativci Labouristé Liberálové O
Strana Lídr Mandáty Hlasy
Počet v % +/- Počet v % 
Konzervativní strana  Stanley Baldwin 258 42,0% 86 5 286 159 38,0%
Labouristická strana  Ramsay MacDonald 191 31,1% 49 4 267 831 30,7%
Liberální strana  Herbert Henry Asquith 158 25,7% 43 4 129 922 29,7%
Nacionalistická strana  Joseph Devlin 2 0,3% 0 43 835     0,3%
nezávislí  - 2 0,3% 1 36 802     0,3%
Komunistická strana  Albert Inkpin 0 1 34 258     0,2%
Belfastští labouristé  David R. Campbell 0 0 22 255     0,2%
nezávislí labouristé  - 0 1 17 331 0,2%
nezávislí liberálové  - 1 0,2 0 16 184 0,1%
Konstitucionalisté  - 0 1 15 500     0,1%
nezávislí konzervativci  - 0 3 15 171 0,1%
Scottish Prohibition  Edwin Scrymgeour 1 0,2% 0 12 877     0,1%
irští nacionalisté  - 1 0,2% 0 10 322 0,1%
křesťanští pacifisté  - 1 0,2% 1 570 0,0%
celkem - 615 100% - 13 909 017 100%
Hlasy
Konzervativci
38,01 %
Labouristé
30,68 %
Liberálové
29,69 %
ostatní
1,62 %
Mandáty
Konzervativci
41,95 %
Labouristé
31,06 %
Liberálové
25,69 %
ostatní
1,30 %

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zahrnuje výsledek Liberální a Národně liberální strany, které se před volbami 1923 znovusjednotily.
  1. WASSON, Ellis. Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Londýn: Blackwell Publishing Limited, 2010. ISBN 978-80-247-3267-1. Kapitola Válka, mír a válka: 1915-39, s. 292–293. 
  2. The 1923 general election [online]. Liberal HISTORY. Dostupné online. (v angličtině) 
  3. GILL BENNETT. What’s the context? 22 January 1924: Britain’s first Labour government takes office [online]. GOV.UK, 2014-01-22 [cit. 2020-10-29]. (History of government). Dostupné online. (v angličtině)